Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 1.4.2019

5.4.2019

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 01.04.2019.srt (62843)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 01.04.2019.txt (39612)

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den...01.04.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:35

První apríl je první apríl, ale vás opět prosí okomentovat výsledky „voleb“ na Ukrajině.
Co se tam stalo, podle výsledků je Porošenko v této chvíli na druhém místě, zatím.

(V.V.P.)
V době nahrávání našeho videa ještě nebylo 30% volebních lístků sečteno, což znamená, že jak Bojko, tak Timošenková se ještě mohou klidně dostat do druhého kola. Jenže je nutné pochopit jednoduchou věc.
O čem já neustále mluvím?

Že na Ukrajině nejde o žádné volby, že je to CIRKUS. Jedna z emigrantských písniček z doby přestavby od jistého Williho Tokareva je právě o takovém cirkusu:
„V hlučné komediantské krčmě se rádi scházejí podvodníci, lotři a zloději všeho druhu. Někdo se napít přišel, někdo pěsti předvést a někdo klípky nejnovější si poslechnout. Když tam jdu, zbraň vždy nabitou mám.“

Tak to je současná Ukrajina. Jakákoliv strana života dnešní Ukrajiny je takový cirkus. Přesně takový, jak ho definoval Willi Tokarev.
O žádné volby tam ani vzdáleně, prostě ani vzdáleně nejde, jinak by už vše bylo sečteno, ten volební lístek by neměřil metr, byli by na něm reální kandidáti s přiřazenými čísly a lidé by se mohli seznámit s jejich volebním programem.

Jenže tam se jedná o absolutní komedii.
Opravdu mne udivuje naivita některých lidí: „Já půjdu volit a znehodnotím svůj lístek, nebo prostě někoho zaškrtnu, jen aby můj hlas nepropadl a nemohli ho zneužít.“
Jako by někdo vůbec měl v úmyslu ty lístky sčítat. Není to nic jiného než komedie, dokonce i to sčítání. Jinak by už v této chvíli vše bylo sečteno.

Speciálně zrušili jeden školní den, aby mohli ten proces realizovat. Celá ta věc je jen o tom, kdo má k dispozici jaké batalióny, kdo co zmůže, kdo koho dokáže přetlačit, aby předvedl svému páníčkovi za velkou louží, za oceánem, že on je tím vhodným kandidátem, tím ptákem štěstí zítřejšího dne.
A vše by to vypadalo ještě ubožeji, kdyby bezprostředně před volbami na Ukrajinu nepřijelo něco přes 400 odborníků na volby z USA. To právě oni se vynasnažili, aby ty volby vypadaly více méně přijatelně.
 

Ve skutečnosti se tam o žádné volby nejedná. ...A to je ta nejzásadnější věc.
Ze všech mediálních zdrojů jen já tvrdím, že se tam o žádné volby nejedná, přestože všichni ostatní tvrdí opak.
Všude v naší ruské televizi od všech politických činitelů a dalších zní jen: „Volby, volby, volby…“ Ukrajinské obyvatelstvo je třeba přesvědčit, že se jednalo o volby, vnutit jim samu tu myšlenku, aby mohli navázat státnost a upevnit výsledky státního převratu v ukrajinské právní úpravě.
To proto se to všechno dělá.

Proto také to přímé sledování voleb na Ukrajině.

Jaké to jsou VOLBY?

Vždyť se jedná o výsměch rozumu, o výsměch lidské důstojnosti. Ale v naší televizi neustále ukazují: Volby, volby…

A proč? ...Je třeba to těm lidem vnutit.

Vždyť v čem spočívá hlavní význam těchto voleb? ...Již druhých?

Ty první „volby“, samozřejmě v uvozovkách, protože po roce 2014 se na Ukrajině žádné řádné volby nekonaly.

Takže ty první „volby“ se ještě konaly na základě právní úpravy platné před státním převratem v době, kdy byl ve funkci takzvaný zastupující prezident, tedy v absolutně nelegitimní funkci.
A proto jsou ty volby z roku 2014 jednoduše nesmyslem.
První, z hlediska státu více méně významné volby jsou ty stávající „volby“. A přesvědčit obyvatelstvo a všechny okolo, že se jedná o volby, je úkolem všech protiruských, protiukrajinských sil.

A ruská státní televize i všechny ostatní oficiální televizní kanály se zapojily do vytváření té iluze, že na Ukrajině probíhají jakési volby.

A co je podstatou?

Sami říkají: „Není tam žádný výběr. Milióny lidí byly úplně připraveny o možnost volit. Dochází tam k manipulacím a tak dále, ale vy musíte přijmout tu skutečnost, že se jedná o volby, že to není pouhá komedie.“

A proč?

Z jednoduchého důvodu, aby se to ve společenském vědomí zafixovalo jako volby, aby je lidé neodmítli.
A proč se do toho zapojila ruská televize?

Protože jeden z lídrů našeho majdanu, který teď pracuje na přípravě a realizaci státního převratu, Dmitrij Anatoljevič Medvěděv přímo prohlásil, že mu ta komedie vůbec nevadí, že on sám uzná kohokoliv, kdo tam bude dosazen z Washingtonu.
No a k tomu potřebuje nějaký podklad, a proto mu ten podklad vytvářejí.

A také je třeba si uvědomovat, že naše televize, přestože je třeba jako kanál Rossia1 státní…

Jak začínají s ranním vysíláním?

Přijdou lidé ve žlutomodrém oblečení, přistoupí ke stolu, vezmou ubrus, zatřepou s ním a z něho se rozletí oranžoví, žlutí ptáčci po celém našem Rusku. Proto je jasné, že když takto dávají najevo, že se média podílejí na provedení státního převratu, tak podle toho také jednají. Odtud ty prakticky hysterické výkřiky, že někdo získal tolik procent a druhý zase tolik, přestože tam reálně žádné volby nejsou, nebyly a nebudou.
Jediným úkolem je, aby to za volby považovalo veřejné mínění.

Jenže ta situace je pro ně kritická.
Jen si to vezměte, účast si vybásní, hlasy připíšou, jenže aby lidé tu komedii přijali za volby, museli do toho zapojit nejen vnitřní ukrajinské zdroje, ale prakticky ještě celý informační potenciál Ruska, který byl aktivován, kde na všechny ty politické talk show přicházejí různí ti polithňupové a všichni svorně, ti, kteří považují současnou vládu na Ukrajině za normální i ti, kteří potvrzují státní převrat a přítomnost fašistů, všichni mluví ve stejném paradigmatu:...„Jsou to volby!“

Protože se již konají na základě právní úpravy sepsané po státním převratu, což v určitém stupni jejich výsledky uzákoňuje.
My, Rusko, tuto komedii s volbami v žádném případě nesmíme uznat. Už jen kvůli tomu, že uznání této komedie znamená přiznání toho, že Rusko se vzdává své mezinárodní subjektnosti a své suverenity, a že se znovu podřizuje řízení ze strany USA, tedy státní elity USA.
A o to se v podstatě také jedná.

Na Ukrajině všechno řídí USA, žádný výběr tam není. Z Washingtonu řeknou:
„To on bude prezidentem a pro naivní ovečky zařídíme jakékoliv potřebné divadélko.“
Není to v našem zájmu a uznat ty volby nesmíme. Jedná se o protistátní politiku. Jakékoliv prohlášení o nutnosti uznat tu komedii jako volby, znamená jen jedno, podrývání naší státní suverenity a zřeknutí se subjektnosti Ruska v mezinárodní politice.
Což znamená proměnu Ruska v surovinový přívěšek USA.

A právě odtud pramení všechny ty problémy se Severním s Jižním budovaným plynovodem. Jde o to, jaký plyn bude odebírat Evropa, zda ruský nebo americký.
Ve skutečnosti to bude vždy jen jeden plyn, ten ruský. Rozdíl bude jen v tom, zda obchod půjde přes Američany zaručující jeho dodávky do Evropy, nebo zda bude dodavatelem přímo Rusko, které si bude za ty dodávky ručit samo.
Tedy o to, kdo bude tím dodavatelem plynu, přestože USA ten plyn nemají.

S ropou je to jasné. Byl poražen ISIL a v USA zmizela břidlicová ropa. Ale stále ještě mají břidlicový plyn.

Proč? ...Protože jakmile USA potřebují plyn, vyplují tankery z Ruska.

A co je s vaším přebytečným plynem, který dodáváte do celého světa?

Jakmile Evropa potřebuje dodat plyn z USA, tankery vyplují z Ruska.

A kde je ten váš plyn, který dodáváte celému světu?
Takže je třeba si uvědomovat, že ta komedie je jen komedie, bohužel však krvavá.

12:12

Další otázka je spojená s dalšími, pozdvižení vyvolávajícími zatčeními a jmenovitě jde tentokrát o Abyzova a Išajeva. Píše se v ní: Vyšetřovatelé zatkli bývalého ministra pro záležitosti otevřené vlády Michaila Abyzova, to není novinka, to je, Valeriji Viktoroviči, bomba.
- Proč bomba? (V.V.P.)
- Prostě to prosí okomentovat.
Ještě je tu názor, že tak očividně boj mezi lidmi ze silových struktur a liberály vstoupil do své závěrečné fáze.

(V.V.P.)
Ó, no jestli je to bomba v tomto ohledu, tak ten výstřel šel zcela mimo. Je třeba si uvědomovat jednoduchou věc, že zatčení Abyzova vůbec nesouvisí se vzájemným bojem klanově-korporativních struktur v Rusku a to tak, že vůbec ne.
Kdo v tom vidí boj siloviků s liberály, vůbec nerozumí řízení. Sám se podepisuje pod to, že nemá o řízení ani páru. Promluvíme si o tom.

Napřed něco málo k tomu Išajevovi. To je také symbolická figura a zde je třeba si připomenout jednu takovou věc.
V roce 2009 Išajev skončil ve funkci guvernéra a tenkrát se stala taková zvláštní věc. Generální prokuratura přikázala prověřit Išajevovu činnost ve funkci guvernéra. Jak to prověřovala, nám není známo, víme jen to, že jiné oddělení generální prokuratury zatklo tyto pracovníky prokuratury a provedlo u nich prohlídku právě v souvislosti s prověrkou činnosti Išajeva ve funkci guvernéra kraje. Tak to vidíte.
Šlo o jediný případ v praxi prokuratury, kdy prokuratura udělala prohlídku u prokuratury a zatkla její pracovníky. Asi chápete, že to o velmi mnohém vypovídá.

A co se týká Abyzova. Když vyvstane otázka, kým by bylo dobré začít, jakou klíčovou figuru je nutné zatknout z hlediska dalšího získávání naší suverenity, tak všichni obvykle soudí, že by bylo nejlepší zatknout Čubajse.
A já vždy říkal, že je potřebné zatknout Abyzova. Teď to vše vysvětlím.

Kým je vlastně Čubajs?

Čubajs je v podstatě ideologem privatizace, ideologem přeměny suverénního státu v surovinový přívěšek Západu, ideologem likvidace státu, likvidace jeho obyvatelstva a vydání tohoto státu i s jeho surovinami západnímu páníčkovi.

Ale čí ruce to všechno realizovaly?
Tak v první řadě, když byl Čubajs v čele akciové společnosti Jednotný energetický systém Ruska, to byly právě ruce Abyzova. To Abyzov reálně může za smrt lidí, to jeho prosili nevypínat proud v průběhu operací. Lidé umírali přímo na operačních stolech jen kvůli tomu, že Abyzov odpojil proud. To Abyzov… Tehdy přece byla krize druhotné platební neschopnosti a Abyzov to využil.

To on odpojoval od proudu funkční podniky, které zajišťovaly pracovní místa i produkci, které zajišťovaly ekonomický potenciál státu, přičemž se snažil to jejich odpojování provádět tak, aby to jejich výrobnímu zařízení způsobilo co největší škody a znehodnotilo již hotovou produkci.

Jako se to například stalo při odpojení od elektřiny Krasnojarského hliníkového závodu (KrAZ), který přišel o 300 tun hliníku a téměř i o nádrže na elektrolýzu. To Abyzov osobně se podílel na odpojení raketového jaderného štítu Ruska a to všechno pod záminkou toho, že jde o neplatiče. To znamená, že Abyzov aktivně likvidoval stát. Abyzov reálně až do krajnosti nenávidí Rusko i Rusy a aktivně se podílel na likvidaci ruských lidí. Úmyslně likvidoval náš stát a tato jeho činnost nezůstala bez povšimnutí.

A potom se on, člověk bez jakéhokoliv vzdělání, bez vysokoškolského vzdělání, stal ministrem otevřené vlády.
A co to vlastně mělo znamenat? ...Co bylo náplní jeho práce?

Jeho funkcí byla práce s iniciativami lidí. Když nějaký projekt nabral v ratingu dost hlasů, tak měl na jeho základě být zaveden příslušný státní program.

A co se dělo, když k němu přicházely iniciativy, které měly reálně zajistit ekonomickou prosperitu státu a upevnit státnost?
A co se dělo, když proběhlo ratingové hlasování?

Jeho ministerstvo rozhodlo pravý opak. Všechno tam dělali zcela naopak.

Západní partneři se postarali, aby se to nerealizovalo. A Abyzov nerealizoval ANI JEDINÝ státní program! ...ANI JEDINÝ!

A co tedy vlastně to jeho ministerstvo „otevřené vlády“ dělalo?

I to bylo v době jeho existence známo. Vysvětlil nám to sám Dmitrij Anatoljevič.
Zajišťovalo styk, zajišťovalo otevřenost práce vlády a styk s dalšími řídícími strukturami Západu. A celé to spočívalo v tom, že když ve Washingtonu nějaký profilový ministr potřeboval vyzvědět něco konkrétního z toho či onoho odvětví v Rusku, tak se dotázal Abyzova a ten šel na příslušné ministerstvo, kde si vyzvednul dokumentaci s jakýmkoliv stupněm utajení a všechno to promptně odeslal do USA.

Mluvíme tu o suverenitě. Dmitrij Anatoljevič byl přece jen premiérem, zatímco Putin byl prezidentem.
O jaké státní suverenitě, o jaké státní bezpečnosti se tu dalo mluvit, když Dmitrij Anatoljevič zastřešoval činnost tohoto ministerstva otevřené vlády?

On se přece nikdy nevěnuje konkrétnímu řízení, on jen Rusku škodí, což umí dělat elegantně, se znalostí věci a jinak už se věnuje jen sebepropagaci.
A tak chodí třeba na Mail.ru, ten náš budoucí diktátor, zachránce před Putinem, až proběhne ten státní převrat.
Přece se musí bavit s lidmi, a tak se ho začali ptát na činnost toho ministerstva otevřené vlády. A on na to: „Žádné výhrady k němu nejsou.“

Nu ano, Dmitrij Anatoljevič k jeho práci výhrady neměl, zatímco obyvatelé Ruska ano, protože Abyzov předával všechny přísně tajné informace, ke kterým měla přístup vláda, Spojeným státům, aby měly možnost včas zatlačit na potřebné páky a ukázat Rusku jeho místo. Abyzov byl zcela po právu obviněn z toho, že založil a stanul v čele zločinného spolčení, které ohrozilo ekonomický rozvoj a energetickou bezpečnost řady regionů našeho státu.

On zcela přímo ničil veškerou ekonomiku našeho státu. Přímo se podílel na genocidě ruského národa, protože on upřímně, upřímně až do krajnosti nenávidí Rusko a Rusy.
Je to kat ruského národa. ...Ale je jen nástrojem a já říkám, že právě od něho bylo potřeba začít.

Proč?

Ve světě se dlouho každý oháněl jménem Zbigniewa Brzezinského: „Brzezinski to a Brzezinski ono... Takový skvělý intelektuál!“
Kolik uběhlo času, než mu konečně Kissinger na oslavě jeho narozenin řekl:
„Už mne opravdu unavuje, jaký ty jsi hlupák.“ ...A odešel.

I Abyzov je užitečný idiot, který má dělat špinavou práci, zatímco jiní zůstávají čistí, jen si tak teoretizují a podobně. Takže Čubajs je, pokud to v tomto ohledu přirovnáme k Brzezinskému a Kissingerovi, tím Kissingerem. ...Tedy jen jako!
- Protože jinak má do Kissingiera hodně daleko. To já jen aby to bylo pochopitelnější. -
A Abyzov je zase takový Brzezinski. Ale i ten má do něj hodně daleko. O jeho intelektu, znalostech a dovednostech si může leda tak nechat zdát.

Jediné, čeho má Abyzov přemíru, je jeho nenávist k Rusům a Rusku. Té má dost. A právě na tuto jeho vlastnost také vsadili, že díky tomu bude Abyzov schopný jakéhokoliv zločinu, jen aby zlikvidoval stát, aby zlikvidoval jeho ekonomický rozvoj a připravil ho o energetickou bezpečnost jak v Jednotném energetickém systému Ruska, tak i na ministerstvu a jako poradce prezidenta Medvěděva se zabýval výlučně jen tím, ničím jiným.
Udržoval kontakty s USA, předával jim přísně tajné informace a pracoval na likvidaci ekonomického a vojenského potenciálu Ruska.

A proč tedy bylo nutné začít právě Abyzovem? ...Jak došlo k jeho zatčení?

Advokáti tvrdí, že byl zatčen doma, jenže se proslýchá něco jiného. Že byl u sebe v Toskánsku a přiletěl na narozeniny Dvorkoviče, který se mimochodem hned po jeho zatčení zdejchnul do zahraničí.

Takže přiletěl, hned ho tady uvítali, večer ho zatkli a celou noc ho vozili z místa na místo, dokud nakonec ve čtyři hodiny ráno neprovedli výslech a nepřidělili ho do Lefortova. A figuranti, kteří byli zatčeni společně s Abyzovem, celou noc strávili v policejních autech. Ty nikam jinam nevozili.

A proč to tak udělali?

Aby odhalili celý řetězec zrádců v řadách generálů, kteří své generálské výložky získali z Washingtonu.

Pro všechny „liberasty“ (liberál+pederast) bylo velice důležité, aby byl Abyzov propuštěn. Proto ho také stále převáželi a než tam proběhl výsadek, než se tam seběhly odpovědné osoby a rozezněly telefony, tak už ho vezli jinam. A tímto způsobem odhalili celý řetězec generálských zrádců.

A jeho přátele?

Ty není třeba odhalovat, ty už dávno znají, všechna jejich jména. Mezi nimi není ani jediný normální člověk, samí hajzlové, neřádi a zmetci:
Dvorkovič, bratři Magomedové, Uljukajev, Timakova, Vološin… A samozřejmě Čubajs, kterému patří zvláštní poděkování.

A proč Čubajsovi patří poděkování? ...Jak se Abyzov ocitnul v Rusku?
Abyzova už dva roky odposlouchávali, sestavili velkou, opravdu velkou důkazní základnu. Profláknul tak toho velmi mnoho a oni si k tomu dohledali i dokumentaci. Ten už se z toho nevyvlékne, s konečnou platností nevyvlékne.
No a Čubajs se mu telefonicky zaručil: „Jen přijeď, já se s prvním dohodl…“ S Dmitrijem Anatoljevičem. „…z tvé hlavy neupadne ani vlásek. Vše je OK. Ano, jsi vyšetřovaný, ale všechno bude OK.“

Proto také Abyzov přiletěl. A proto také bylo pro všechnu tu „liberastskou“ chátru zásadně důležité za každou cenu ho osvobodit, protože mluvit potom o nějakém řízení ze strany „liberastů“ v Rusku, zůstane-li ve vězení, nebude moci být ani řeči.

Proč?

Lidé uvidí, že Abyzov stále sedí. Jak potom budou všichni ti podpindosníci uvažovat: „Vždyť oni Abyzova, člověka plně zastřešovaného podpindosníky a americkou státní elitou nedokázali osvobodit. To znamená, že se mnou se vůbec nebudou namáhat. Proto už žádný z příkazů Vološina, Čubajse, Prichoďka plnit nebudu. Musím začít myslet na vlastní kůži. Vždyť oni podrazili samotného Abyzova, nebyli schopni ho osvobodit, takže už nejsou dost silní.“
A všichni podpindosníci se vždy drží těch, kteří vítězí.

A proč už nejsou dost silní?

Už nejednou jsem mluvil o tom, že jakmile si to Trump začne vyřizovat s americkou státní elitou, která mu vyhlásila válku, začne u nás okamžitě čistka „liberastů“.
A jakmile Trump „neúspěšně“ provedl setkání s Kim Čong-unem.
Kolik jen těch polithňupů se na tom přikrmilo?

A přitom si nevšimli jednoduché věci, jak Trump elegantně udělal z jejich boje proti jeho osobě boj proti státu.
Státní elitu USA tím zlomil, ta se díky tomu sesypala. A jakmile se sesypala státní elita, u nás byl zatčen Abyzov, protože tu potřebujeme deaktivovat celý ten nepřátelský řetězec.
Celý ten řetězec podpindosníků, kteří porušují ruskou právní úpravu, dopouštějí se vlastizrady a slouží zájmům USA stejně jako Abyzov. Bylo zapotřebí poukázat na hlavní figury:
„Budete i nadále plnit příkazy všech těch Vološinů, Prichoďků, Čubajsů a dalších neřádů? Tak už nedoufejte, že vás z toho potom vytáhnou. Nedokázali zachránit dokonce ani Abyzova a po vás už ani pes neštěkne.“

To bylo všem podpindosníkům dáno jasně najevo. Proto také celou noc nespali, proto se tak honili, zkoušeli to a nedosáhli ničeho jiného, než že tak odhalili všechny ty hajzly s generálskými výložkami.
Všechny takto nechali vyplout na povrch a odkryli je. A zde…

A co na to Anatolij Borisovič Čubajs? ...Anatolij Borisovič udělal chytrý tah.

Je takový film Zrozená revolucí, který byl natočen na motivy knihy Paměti jednoho milicionáře, ve kterém došlo k zatčení jednoho zločince, při kterém proběhnul následující dialog.
- Zatčený: „Ach ty zmetku jeden prohnaný.“
- A ten, který ho podrazil a přistoupil na dohodu s milicí, se otočí a odpoví:
„Jako by tys byl úplné neviňátko.“

Čubajs jednal v úplně stejném rámci. Čubajs není na rozdíl od jiných hlupák, ten vidí, jak se americká státní elita kácí a chápe, že teď musí myslet především na sebe. A proto Čubajs napřed prohlásil: „Lidi, vy tu tvrdíte, že Rosnano nepřineslo nic pozitivního, ale my jsme ani nezpůsobili žádnou škodu a všechny peníze jsme vrátili.“
A potom Čubajs aktivně podrazil toho, kdo plnil jeho příkazy a hodlá na něj hodit všechny zločiny, kterých se on sám dopustil Abyzovýma rukama. To znamená, že si tak Čubajs chce zachránit vlastní kůži.

A to je ve státě ukazatelem všem podpindosníkům: „Budete-li nadále plnit příkazy těchto svých lídrů, všech těch Vološinů a Čubajsů, tak vás nakonec podrazí a vy si zodpovíte jejich zločiny. Svojí kůží za ně zaplatíte.“ ...Právě proto nebylo dobré začít Čubajsem.

Kolik bylo takových případů, kdy nějaká ta zločinecká autorita řídila svou bandu přímo z vězení?

Je zapotřebí zlikvidovat ten řídící model. Je třeba ukázat všem výkonným prvkům, že plnit příkazy svého hlavouna, je vyjde dráž, že je to nebezpečné a bude to pro ně mít katastrofální důsledky. Že všichni ti, kteří jsou podřízeni Vološinovi, Čubajsovi či komukoliv jinému, musí od nich utíkat, vykašlat se na ně, podrazit je, prásknout je, a potom budou mít nějakou šanci se z toho dostat.

A když to neudělají?

Abyzov už sedí a bude sedět.

Nevšimli si toho, mnozí si toho nevšimli, že došlo ke zlomu. A došlo k němu na tom setkání Trumpa s Kim Čong-unem, proto je teď budou dorážet.
No ano, globalisté by si asi moc nepřáli, abychom začali právě Abyzovem. Ti by s radostí potopili Čubajse. Jenže mají co do činění s Putinem, který ví, co a jak je třeba udělat.
On ví, kde je ten hlavní článek řetězu, kterého je třeba se zbavit, aby se celý řetěz rozpadnul. A proto zatkli právě Abyzova.

Je nutné chápat jednoduchou věc, která určuje, že nešlo o boj klanových skupin. Pro zatčení Abyzova nemá žádná klanově-korporativní skupina, ani stát Rusko v té podobě, v jaké se teď nachází, dostatečný potenciál.
Abyzova bylo možné zatknout pouze opírajíce se o potenciál globálního řízení s podporou ze strany USA. Zdravím všechny „liberasty“, hodili vás přes palubu. A když nechápete tyto jednoduché věci a děláte z toho jakýsi boj klanově-korporativních skupin…

Lidi, co to vykládáte?

Kolikrát vám všem bylo řečeno, že likvidace „liberastů“ začne v okamžiku, kdy se se státní elitou začne vypořádávat Trump, že potom sám odepíše všechny podpindosníky uvnitř Ruska?
Protože ti jsou pro něj stejnými nepřáteli jako státní elita USA, která mu vyhlásila válku, neboť jsou to oni, kdo zásobuje tu americkou státní elitu ruskými zdroji. ...Takže tak!

To Abyzov je tím klíčovým článkem řetězce.
A je to ukazatel toho, o čem jsme mluvili. Stát vykročil směrem k obnově své suverenity a globalisté mu teď v tom budou pomáhat. Generální prokuratura už s tou prací začala. To byl ten případ Arašukova, těch fotbalistů, výtržníků… Mamajeva a Kokorina. A ten, kterého zatkli… Bože, teď si nevzpomenu...

Chápete?

Bylo to očividné, už když zatýkali Arašukova a přišel tam zástupce jak Vyšetřovacího výboru, tak i prokuratury, společně. Ti inteligentnější by si to měli dát dohromady a běžet k Putinovi dělat pukrle. Jenže mnozí to nepochopili dokonce ani teď, když byl zatčen Abyzov.

Dokonce ani teď jim to nedošlo, že všechny podpindosníky, jejich nadřízení soudruzi jako je Vološin, Prichoďko, Timakova a Čubajs hodili přes palubu, odepsali je. To jejich životy budou platit za to, aby oni sami nešli bručet a podrazí tak všechny.
Teď už holt každý podpindosník musí myslet především na vlastní kůži. Jestliže stihnou dřív podrazit Čubajse a ostatní své nadřízené, tak budou mít šanci to ustát. Když to nestihnou, tu šanci mít nebudou.

A znovu opakuji, že se nejedná o vnitřní třenice v Rusku, jedná se o čistku podpindosníků ze strany globálního prediktoru.
A tím jeho nástrojem, státním nástrojem jsou ruské orgány činné v trestním řízení. Takže se žádné milosti udělovat nebudou.

Do určité míry to mohou přestát, jestliže se dohodnou s Putinem a stoupnou si pod jeho deštník. To ale musí skončit s tím svým státním převratem a dělat to, co řekne Putin. A žádné uznání voleb na Ukrajině, žádné!
Protože jakmile někdo, a hypoteticky to možné je, dokáže tuhle věc protlačit, přiletí mu taková odpověď, že mu bude zatraceně horko a to nejen jemu osobně, ale celé jeho rodině. Globalisté se vypořádávají i s rodinami, to nejsou ruští lidé, s těmi není žádná legrace. Ale ve své podstatě takoví lidé jako Medvěděv a Čubajs na své rodiny ani nemyslí.

Takoví jako Abyzov… Na těch není vůbec nic lidského. Jenže na sebe myslí, proto ať si učiní příslušné závěry.

A ještě jednou opakuji, že zde nenarazili na orgány činné v trestním řízení, ani na ruskou bezpečnostní službu, zde se střetli s globálním prediktorem. Jen se podívejte na jiné státy a národy, jak globální prediktor likviduje ty, co mu stojí v cestě. A dělá to demonstrativně, jako odstrašují případ pro ostatní.
Ale když je Putin v tomto převezl, tak teď už Abyzova převálcují exemplárně a demonstrativně.

37:43

Přejdeme k dalším otázkám. Další dvě otázky jsou spojeny s dvacetiletým výročím začátku bombardování Jugoslávie 24. března. V pátek 22. března dávali na NTV dokumentární film na toto téma. Jedním z komentátorů uvedených událostí byl Sergej Stěpašin, který přímo prohlásil, že iniciátorem rozčlenění Jugoslávie bylo na začátku devadesátých let Německo, neboť Jugoslávie byla v té době jeho hlavním konkurentem na politické aréně Evropy. Zároveň Konstantin Pavlovič Petrov v dalekém roce 1999 v cyklu pořadů Altaniada přímo prohlásil, že ty akce v Jugoslávii byly demonstrativními vzkazy pro Rusko. Otázka:
Změnilo se s ohledem na řečené a z hlediska KSB něco v porozumění těmto událostem?
A skutečně na tom mělo zájem Německo?
- A druhá otázka…
-Vezměme napřed tu první otázku, jinak odpověď nebude dost kvalitní.

(V.V.P.)
Německo možná i má nějaký zájem, ale právo na to si ten zájem prosadit nemá vůbec žádné. V minulém pořadu jsem mluvil o geopolitických bodech,
které jsou zeměpisnými body, na kterých jsou zkoncentrovány určité politické zájmy nadnárodních center řízení. Například:
Proto je k prohlášením pobaltských států nutné přistupovat tak, že to nejsou jejich vlastní slova, že to nejsou oni sami, kdo organizují ty soudní frašky, že se jedná o pokyn jejich šéfů, a proto to dělají.

Německo nemá vůbec žádnou státní suverenitu. Německo je okupované Spojenými státy. A pouze hra Angely Merkelové a dalších kancléřů mu umožňuje v té či oné míře bránit zájmy Německa tak, že podnítí střet zájmů globální a státní elity v USA. ...Jen tak.

Jak se projevuje „vlastní zájem“ Německa?

Před několika lety došlo k takovému případu, kdy německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová prohlásila, že se telefonicky dohodla na navýšení německého kontingentu v Afghánistánu. Vlastně jinak.

Prohlásila, že Německo navyšuje svůj kontingent v Afghánistánu.
Všichni se kvůli tomu rozběhli za Merkelovou, která jim řekla, že o tom nic neví. Potom se zeptala Ursuly von der Layenové, co to jako má být a ta odpověděla:
„Já jsem právě telefonicky mluvila s Washingtonem, a ještě jsem vám to nestačila oznámit, že ho navyšujeme.“

A to je celá ta jejich suverenita. Co se jim řekne, to ohlásí. Když to nemůže páníček udělat sám, vybere si příslušný nástroj, který to udělá za něj.

Válka v Jugoslávii, bombardování Jugoslávie byly bezesporu vzkazem Rusku.
Bezesporu šlo o odzkoušení scénářů dalšího ničení Ruska. Jednalo se o experiment v reálných podmínkách na celém státu.
To ovšem neznamená, že by se nad Jugoslávií slitovali, kdyby tím nechtěli poslat vzkaz Rusku.
To ani náhodou. ...Rusko Jugoslávii nedokázalo ochránit, nebylo to tehdy v jeho silách, proto s ní Západ také naložil tak, jak to udělal.
Západ s nikým nejedná jinak.

42:00

A druhá otázka.
Je možné učinit takový závěr, že po roztržce mezi Stalinem a Josipem Brozem Titem přešla Jugoslávie pod kontrolu USA?
Je možné hledat kořen událostí v devadesátých letech v té roztržce a v tom, že Tito byl trockistou?

(V.V.P.)
Tito byl bezesporu trockistou, ale Jugoslávie nepřešla pod kontrolu USA.
USA byly centrem koncentrace řízení, do kterého se sbíhaly mnohé informační a řídící nitky, ale Jugoslávie byla řízena ze strany globálního prediktora míjejíce stát USA.

USA sloužily jen jako nástroj realizace určitých kroků pro zajištění tohoto řízení, a proto také panovala ve vztahu k Jugoslávii určitá nedůslednost v prohlášeních a činech některých státních úředníků, přestože by to stejně vedlo… Jednoznačně by to bylo provedeno.

To Tito zvolil variantu takové likvidace Jugoslávie.
Sám Tito, když neposlechl Stalina, když se nezačal bránit a nebudoval jednotný stát správným způsobem. To on vytvořil podmínky pro odtržení Kosova, rozčlenění státu a bombardování Bělehradu. ...To Tito všechno zavinil.
Už jsem tak odpovídal na předchozí otázku. I kdyby nebylo zapotřebí posílat Rusku vzkazy, tak by Jugoslávii stejně zničili. A to právě proto, že všechny přípravné kroky k tomu podniknul už Josip Broz Tito.

Celý ten problém je v tom, že by to Rusko nepřipustilo, kdyby bylo pod jiným řízením.

Jenže kolik jich tu u nás tenkrát bylo?

Tehdy samo Rusko nebylo schopné řešit mnohé otázky, samo bylo pod strukturním řízením ze strany USA.

44:12

Další otázka. Vy každý pořad říkáte, že tyto je nutné integrovat do sestavy Ruska, tamty je nutné zachránit a tyhle v budoucnu také. Současně brojíte proti vytvoření SSSR 2.0.
- Kategoricky. (V.V.P.)
Cožpak by to nedopadlo stejně?
Zase si budeme pěstovat parazity na úkor vlastního obyvatelstva?
Vždyť všechny ty bývalé republiky nás nenávidí za svou vlastní slabost a považují pomoc za ponížení jejich důstojnosti. Je možné zapůjčit udici ale ne rybu.
- Souhlasím. (V.V.P.)
Takže šlápneme zase na stejné hrábě?
- To v žádném případě. (V.V.P.)

(V.V.P.)
Čím se odlišoval formát SSSR?
Formát SSSR se od Ruského impéria odlišoval tím, že v něm byla vytvořena
národní administrativní centra koncentrace řízení, tedy národní subjekty.

A jak to mohli udělat v mnohoetnickém, mnohonárodnostním státě?

To znamená, že museli řezat do živého.

Jak máme teď vyřešit problém Náhorního Karabachu, když tu máme národnostní stát Arménii a Ázerbájdžán? ...A mnohé další problémy?

Proto když já mluvím o integraci, tak mluvím o integraci na příkladu Ruského impéria. Kdy jsou národy integrovány do státu, ale nezískávají administrativní řízení, subjektnost, ale kulturně-národnostní autonomii, aby si zachovaly a rozvíjely svou národnostní kulturu a jejich lidem byl zpřístupněn celý kariérní žebříček až k vrcholům tohoto mnohonárodnostního státu.
Takto to fungovalo v Ruském impériu.

Cožpak tehdy Gruzie byla nějakým ekonomickým subjektem?...Když se Pjotr Ivanovič Bagration stal národním hrdinou?

A takových příkladů je spousta. Když každému národu poskytnete možnost existence v kulturně-národnostní autonomii, kde bude moci rozvíjet svoji kulturu, ale jinak bude fungovat v jednotném bratrském státu, tak tím vyřešíte absolutně všechny národnostní problémy. Přestane existovat problém Náhorního Karabachu i všechny ty ostatní. Prostě přestanou existovat. A teď mezi sebou národy bojují.

Sovětským svazem 2.0 se zase rozumí administrativní členění podle národnostního příznaku. Jenže svět je kompaktní. Migrace existuje, s tím nic nenaděláte, protože život k tomu lidi nutí buď z ekonomických důvodů, nebo z těch politických, nebo také z osobních důvodů. Když se chlapec zamiluje do dívky, tak se ona přestěhuje k němu nebo on k ní. Mám na mysli mezinárodní rodiny.

Jak to potom chcete dělit?

Může to samozřejmě být tak, jak to někteří předvedli třeba za Volyňského masakru, kdy nebylo důležité, že šlo o ukrajinsko-polskou rodinu. Zabili Ukrajinku i Poláka. Celou rodinu zlikvidovali.

To snad je normální? ...Ne, v žádném případě.

Národnostní stát je artefaktem. Národnostní stát se stal minulostí. A získá-li ten či onen národ potřebné kompetence, aby se zachoval do budoucna jako státní subjekt…
Existují dvě cesty.
První cestou jde západní civilizace. A kde jsou národy, které žily na území Severní Ameriky?
Jak to probíhalo v Indii? ...A vůbec všude kam vstoupilo západní civilizátorství?

Jde přece o břímě bílého muže. A národy mizí. Jejich kulturní identita mizí. Západní model globalizace nepodporuje zachování kulturní identity národů.

Proto ten tavicí kotel v Evropě, proto ta tolerance v celé své kráse.
To je západní model globalizace. A teď už tam nemizí jen národní identita, mizí tam dokonce i instituce rodiny, mizí tam genderová identita, kdy muž už není muž a žena už není žena.

A je tu ruský model globalizace, při kterém se zachovávají všechny národy, všechny, ve kterém je umožněn rozvoj jejich národních kultur a každému představiteli jakéhokoliv národa je v souladu s jeho genetickým potenciálem umožněno stát se kýmkoliv: umělcem, státním činitelem, konstruktérem, inženýrem, to není důležité. To všechno tu bylo.

V Sovětském svazu bylo mnoho užitečného a správného kromě ...té jedné věci a tou bylo národnostní administrativní rozdělení národů. ...To byla ta časovaná bomba pod Ruskem.
Nesmíte mnohonárodnostní stát členit na národní jednotky, to znamená nepřetržité nepřátelství. A samozřejmě, že je lepší dát udici.

Žádný národ… V mnohonárodnostním státě ani jediný národ nepracuje na jiný. ...Ani jediný. Každý jako v rodině přispívá svým vkladem v závislosti na svých možnostech do společného kotle a také si z něho bere. Přesně jako v rodině, v obyčejné rodině. Stejně to musí fungovat v rodině národů, potom si každý uchová svou individualitu, a každý má stejnou možnost rozvíjet si svůj genetický potenciál jako ostatní členové rodiny.

A není důležité, stejně jako v rodině, kde jsou odrostlejší i malé děti a různá pokolení... Nikomu přece neřeknete: „Ty jsi malý, tak dostaneš všeho méně.“ Ne, každý dostane v závislosti na svém věku, na svých potřebách přesně to, co potřebuje. A jak roste, dostává více a sám začíná přispívat. Stejné je to v rodině národů, úplně stejné.
Projekt SSSR je minulostí.

A úmysl vybudovat SSSR 2.0 je pokusem vyčerpat ten pozitivní tvůrčí potenciál všech národů prostřednictvím stejného nesprávného modelu organizace státu.
Je třeba se vrátit ke stalinskému, k bolševickému modelu, který navrhovali, ke kulturně-národnostním autonomiím.

Opakuji, že to umožní zachovat kultury všech národů, všechny národy, zajistí jim to potřebné zdroje a umožní každému člověku v těchto národech, každému zástupci těchto národů, aby se realizoval v jakémkoliv směru v míře, v jaké mu to umožní jeho vlastní genetický potenciál. Mám na mysli tvůrčí.
Dokáže teď, dokáže se teď Gruzie, která je teď ničím, realizovat ve vesmíru?
Letět do vesmíru? ...Nedokáže.

Má inženýry ve vesmírném odvětví? ...Nemá. ...A co letectví? ...Nic.

A proč?

Protože obyvatelstvo státu a jeho zdrojový potenciál nedokáží zajistit potřebný soubor kompetencí, aby to bylo možné.

A co Maďarsko?
Jak to musí lavírovat a kroutit se, aby si vůbec zachovalo svou kulturní identitu?
A když se spojíme a bude nás 300 miliónů jednotného ruského národa?
Mnohonárodnostního ruského národa?
Každý potom bude mít možnost stát se kýmkoliv. Mám na mysli z tvůrčího, budovatelského hlediska, ne z toho parazitického. Je třeba zbavit se partajní sovětské nomenklatury, jakou předpokládá SSSR 2.0.

Sám ten pojem, že to má být SSSR 2.0, předpokládá takový formát státu, který znovu opakuji, znamená dělení státu na národnostní jednotky.
Cožpak už nemáte plné zuby těch národnostních konfliktů? ...Takže tak.

54:06

A ještě jedna otázka od Petra z Česka. Moje otázka je jednoduchá, jak píše.
Má globální prediktor nějaký konečný plán?
Má nějakou představu o podobě lidstva jako výsledku svého strategického plánování nebo se jedná pouze o takovou šachovou hru?

(V.V.P.)
Ani šachová hra není nekonečná. Každá taková hra končí vaší porážkou, porážkou protivníka nebo patovou situací, kdy nevyhraje nikdo, ale ten výsledek je stejně konečný. Není to hra.

Globální prediktor samozřejmě má svou představu o tom, jak má vypadat uspořádání světa. Ale o své možnosti po cestě k jejímu dosažení globální prediktor postupně přišel.

Protože společnost začala získávat takové znalosti, které začaly kompenzovat jeho řídicí úsilí. Začaly být budovány státy, které svou vnější politikou začaly zasahovat do globální politiky globálního prediktoru.
Klasickým názorným příkladem jsou USA. Globální prediktor již v mnohém přišel o řízení procesů ve světě a právě z tohoto důvodu jsou pro ně tak důležité vztahy s Putinem.
Protože Putin zná a chápe procesy, nadnárodní procesy řízení světa, které umí řídit. On může…

Svět teď stojí na hraně globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické katastrofy a globální prediktor zahyne, jestliže teď něco nepodnikne. A je tu Putin, který ví, co dělat, aby ten svět odvrátil od této katastrofy.
Proto také s Putinem spolupracují.
A proto také budou všechny podpindosníky uvnitř Ruska likvidovat. Protože globální prediktor bojuje o to, aby zůstal subjektem globálního řízení, aby se zachoval na této planetě, a to se mu povede pouze v případě, že tu zůstane zachována lidská civilizace.

Americká státní elita tyto věci nechápe, nerozumí tomu. Neuvědomují si, že si řežou větev, na které sami sedí, a že v případě úspěchu politiky státní elity USA a podpindosníků v Rusku…
Pokud by se jim to vše zdařilo, tak by se zhroutila celá lidská civilizace na planetě Zemi.
A to už není žádná legrace....Mluvíme tu o životě na planetě Zemi.

Kam se to ten Abyzov tedy vůbec přimotal? ...Vždyť je to úplná nula.
A to samé platí pro Čubajse. ...Všechny je převálcují.

Takže globální prediktor má svou představu, ale realizovat tuto svou představu procesu, realizovat takové uspořádání světa nemohou.
Oni teď potřebují, aby někdo ve světě stabilizoval všechny procesy řízení, které se jim vymkly z rukou z důvodu jejich nevědomosti.

Ale co se týče vnitřního řízení států, tak tam má globální prediktor stále dost mechanizmů a vlivových pák. Což znamená, že je-li třeba zlikvidovat nějakou elitu prostřednictvím nějaké generální prokuratury v nějakém státě, tak to také bude generální prokuraturou provedeno, a to s takovou mírou tvrdosti, jakou připouští kultura daného státu.

- To byla poslední otázka.

Dnes jsme opět mluvili o tom, jak moc je zapotřebí rozumět procesům vnitřní, vnější a globální politiky. Jak je důležitá znalost konceptuální moci, ideologické moci a způsobu, jak fungují další druhy sociální moci, takové jako je zákonodárná, výkonná a soudní moc.

Vždyť kde se vzal ten názor, že jde o střet klanů? ...Z neznalosti. Z neznalosti základních základů řízení složitých sociálních supersystémů.

A je nutné si také uvědomit, že „elita“ ignoruje znalosti. Ona se nechce nic učit, ona si i tak žije dost dobře a myslí si, že ten svět, který se tu zformoval úsilím jiných řídicích center, tu bude věčně. Proto jsou pro ně pokaždé změny ve státě katastrofou a jsou z toho otřeseni:
„Jak to? ...Vždyť Abyzov je nedotknutelný? ...Toho přece nemůžou zatknout.“
Jenže ho zatkli a to zatýkání bude pokračovat. Všechny je seberou.

A Čubajs, dokud nepodrazí úplně všechny, bude na svobodě a potom uvidíme. Na lavici obžalovaných skončí tak jako tak.
Abyste se vyznali v tomto rozbouřeném světě, abyste věděli, co se děje, musíte všichni mít znalosti o tom, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, jak se realizuje řízení státu, jak se to řízení státu projevuje ve vnitřní, vnější a globální politice. Jaké subjekty nadnárodního řízení působí na průběh a stav vnitřní a vnější politiky státu. To všechno je třeba znát.

Proto je také každý člověk svého štěstí strůjcem. Má-li člověk tyto znalosti a chápe, jak probíhá řízení složitých sociálních supersystémů, tak dokáže ubránit zájmy své i své rodiny a dokáže obstát v tomto bouřlivém světě. Protože svou činností bude vytvářet masovou statistiku, která bude podporovat jedny procesy řízení a potlačovat jiné.
A proto si pamatujte:
Znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou a studujte práce vnitřního prediktoru SSSR. Stávejte se konceptuálně mocní. Braňte zájmy své i své rodiny.

Buďte šťastní. Přeji vám mírové nebe nad hlavou.
Do příštích setkání.