23.7.2015
VP SSSR
Ze série "O současné situaci" č.4 (120), 2015
Analytická poznámka
Jak se obnovuje suverenita
20150706_Jak se obnovuje suverenita.pdf (64,4 kB)
20150706_Jak se obnovuje suverenita.epub (92 kB)
20150706_Jak se obnovuje suverenita.odt (32,3 kB)
Protože globalizace je objektivní proces, a koncepce globalizace je plodem subjektivizmu, pak v podmínkách globalizace pro to, aby stát byl suverénní, musí institut rodiny vychovávat osobnosti, jejichž mravnost a etika zavazují k převzetí odpovědnosti za blaho Země a lidstva celkově na sebe ze své vlastní iniciativy.
Pokud je taková mravně-etická povinnost uvědomována, pak je nevyhnutelné i uvědomění si toho, že transformace odpovědnosti ze stavu blahých úmyslů do stavu úspěšných kroků vyžaduje určité vědomosti. Pokud takové vědomosti v kultuře společnosti nejsou, pak proto, aby se blahý záměr proměnil v blahý výsledek, je třeba je ve společnosti vypracovat, aby se staly majetkem pokud ne celé kultury, tak organicky rozvíjející se subkultury, stabilní v následnosti generací.
Pokud množství takových lidí ve společnosti překročí určitý podíl, dostatečný pro to, aby oni, poté co vejdou do orgánů státního řízení, v průběhu času změnili charakter státnosti, suverenita státu se stává nevyhnutelnou a bez jakýchkoliv vyjímek.
Klíčem ke spuštění toho procesu je koncepce globalizace, alternativní nyní činné koncepci zotročení lidstva v nějakém ideálním davo-“elitarizmu“, ve kterém jsou všichni nevolníky a rukojmí systému, kteří si neuvědomují své nevolnické postavení a proto jsou s ním spokojeni. Protože z koncepcí globálního davo-“elitarizmu“ je v současné době nejefektivnější biblická koncepce finančního zotročení na základě transnacionálních lichvářských korporací, a ona předpokládá odevzdání suverenity všech národů a států „bankovnímu společenství“, pak žádné koncepce davo-“elitarizmu“ jí nemohou být alternativou a nemohou být základem suverenity: vždy se najdou parazité, připravení prodat a zradit vše.
V souladu s tím, použitelná koncepce musí být pravdivou (spravedlivou), tj. namířenou na realizaci v životě podstaty člověka (lidství), protože jen v tom případě obdrží „mystickou“ podporu ze strany noosféry Země a Shora. Aby to bylo splněno, v koncepci, v jí navrhované algoritmice sociálního řízení a organizace života společnosti a hospodářské činnosti musí najít adekvátní odražení objektivní zákonitosti, kterým je podřízen život lidí, kulturně specifických společností, lidstva jako celku. Je možné je rozdělit do následujících šesti skupin:
-
Lidstvo je část biosféry a existují objektivní zákonitosti, regulující: 1) vzájemné působení biosféry a Kosmu, 2) formování biocenóz a 3) vzájemné působení biologických druhů v rámci biosféry.
-
Lidstvo je specifickým biologickým druhem a existují specifické biologické (fyziologické a psychologické) druhové zákonitosti, regulující jeho život.
-
Existují mravně-etické (noosférické, egregoriální a religiozní) zákonitosti, regulující vzájemné vztahy majitelů rozumu a vůle. A navzdory mínění mnohých, zákonitosti této kategorie vycházejí za hranice lidské společnosti, a etika, diktovaná z hierarchicky vyšších úrovní v organizaci systémů různého druhu, je závazná pro hierarchicky nižší úrovně a odstoupení od jejích norem se trestá. V souladu s tím, odstoupení od objektivní mravnosti a etiky je hlavní světonázorová příčina globální biosféricko-sociální ekologické krize.1
-
Kultura, kterou geneticky předurčeně nese lidstvo, je informačně-algoritmickým systémem. Je variabilní v tom smyslu, že jako informačně-algoritmický systém může být orientována na dosažení různých cílů, na různých cestách života společnosti, různými prostředky. A existují sociokulturní zákonitosti, jejichž následování garantuje stabilitu společnosti v následnosti generací, a jejichž narušení je schopno přivést k jejímu zmizení během několika generací pod vlivem degradačních procesů.
-
Historicky zformovaná kultura všech společností současné globální civilizace je taková, že jsme nuceni se chránit před přírodním prostředím technosférou. Technosféra je produkována a rozvíjena během hospodářské a finanční činnosti, a existují finančně-ekonomické zákonitosti, určující jak rozvoj společensko-ekonomických formací (sociálně-ekonomických systémů), tak i jejich degradaci a krach.
-
To vše dohromady může vést ke konfliktům zájmů a konfliktům různých druhů činnosti, jejichž vyřešení je nutné řídit. A existují objektivní zákonitosti řízení, jediné pro všechny procesy řízení, od jízdy na trojkolce do komplexního projektu, uskutečňovaného několika státy na principech partnerství soukromých firem a státu.
Proces nabytí suverenity v řečišti koncepce globalizace, alternativní biblické koncepci zotročení lidstva na základě lichvy a dalších prostředků realizace moci všech šesti kategorií zobecněných prostředků řízení/agrese, začal v Rusku ještě v době perestrojky. V současnosti Koncepce společné bezpečnosti osvětluje velmi široké tématické spektrum a je jedinou vědecko-metodologickou alternativou humanitárním pseudovědám Západu. Koncepce je využita určitou částí mládeže z jejich vlastní iniciativy, a ne kvůli přinucení starších nebo pod tlakem vzdělávacího systému. Proces obrození suverenity Ruska probíhá, vychází za jeho hranice, a dnes je to otázka sociálního času. Chcete rychleji – pracujte sami, a nečekejte, že vládnoucí „elita“ udělá vše za vás navzdory vlastním mravům a zaměření zradit vše a prodat se majitelům Západu.
Vnitřní prediktor SSSR
4.—6. července 2015
1 Samotná krize, pokud vycházet z metodologie DVTR, je uzavírání tlumících-negativních zpětných vazeb na lidstvo, což je dlužno být interpretováno jako „náznak“ hierarchicky vyššího řízení lidem o nutnosti strojit život v souladu s objektivními zákonitostmi bytí.