30.3.2016
VNITŘNÍ PREDIKTOR SSSR
Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky
Alternativní principy globalizace
Petrohrad
2002
© Publikované materiály jsou vlastnictvím Ruské kultury a proto vůči nim nikdo nemůže uplatňovat autorská práva. V případě, že si nějaká právnická nebo fyzická osoba zákonem stanoveným způsobem tato autorská práva přivlastní, pocítí odplatu za tuto krádež v podobě velmi nepříjemné „mystiky“ přesahující hranice právní vědy. Nicméně každý, kdo bude chtít, má plné právo na základě svého vlastního chápání veřejného prospěchu kopírovat a vydávat tyto materiály jak v plném rozsahu, tak i v podobě jejich částečných citací a to včetně pro komerční účely, všemi jemu dostupnými prostředky. Každý, kdo tyto materiály použije v podobě jejich částečných citací, úryvků nebo odkazů ponese osobní odpovědnost, pokud to povede ke změně jejich smyslového kontextu, tedy k překroucení jejich celkového smyslu, a vystaví se tak možnosti střetnout se s „mystickou“ odplatou přesahující hranice právní vědy.
Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.doc (1,8 MB)
Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.epub (701,4 kB)
Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.mobi (782,6 kB)
Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.odt (527,3 kB)
Ford a Stalin - o tom jak žít lidsky.pdf (1,7 MB)
Obsah
Předmluva
V této práci bude řeč o pohledech na ekonomiku a život společnosti dvou velmi, jak je zvykem hodnotit, navzájem vzdálených lidí:
Henryho Forda I., zakladatele a CEO „Ford Motors“, jedné ze světově nejmocnějších korporací automobilového průmyslu; a Josifa Vissarionoviče Stalina, politika, sociologa a ekonoma, jehož chápání světa a vůle se projevily ve zformování a rozkvětu Svazu sovětských socialistických republik – „supervelmoci č. 2“ 20. století, státu-superkoncernu.
Navzdory tomu, co lze připustit na základě všeho, co nás učili ve škole o boji „kapitalismu“ a „socialismu“, pohled na běžný život společnosti mají tito dva lidé v podstatě stejný. Rozdíl je jen v tom, že H. Ford se zaměřuje především na mikroekonomickou úroveň a vztahy lidí jako zaměstnanců jednoho podniku, vyhýbá se rozboru otázek organizace makroekonomiky a budování státních institutů, a J. V. Stalin se soustřeďuje na problémy rozvoje politické ekonomiky jako vědy, přeměny kultury a organizace makroekonomiky jako státního superkoncernu, a přenechává mikroekonomické otázky svobodné tvořivosti samotné společnosti.
Tak se v podstatě navzájem doplňovali, odkrývajíce stejným způsobem cestu k jednotě národů Ruska a Ameriky, a také ostatního světa v celé jeho kultuře, vyjadřující morálku a etiku poctivého člověka, člověka tvůrce.
Nicméně jejich současníci a potomci si je nepřáli pochopit. A za to nepřání pochopit svět zaplatil druhou světovou válkou 20. století, za ní následující „studenou válkou“ mezi NATO a SSSR, a také nyní probíhající zvrácenou, „globalizací“.
I když jsou v této práci nevyhnutelnou měrou uváděny citáty z vystoupení H. Forda a J. Stalina v tisku, jsou to však jen citáty. Je nutné studovat jejich odkaz nikoliv z ukázek, ale v jejich pracech, abychom měli ucelenou představu o tom, kdo z nich zejména v čem měl pravdu, a také v čem se mýlil.
Pochopíme-li, rozvineme a budeme v životě následovat odkaz H. Forda a J. Stalina, potom historická perspektiva všech národů získá novou, vyšší kvalitu…
Informační báze KSB