16.02.2015 11:43

. Není to fantasmagorie. Je to pravda. Stalo se to před 70 lety. AMERICKÝ SVATÝ VALENTÝN, PRAHA 1945Y

http://www.novinky.cz/domaci/361658-pred-sedmdesati-lety-padaly-na-prahu-bomby.html

Fakta:

1. 1938 Německo. Německý kancléř Adolf Hitler vyhrožuje, že Prahu bombami srovná se zemí, pokud se mu Československo nepodrobí. Prahu nakonec svými leteckými svazy nebombardoval.
2. 1945 Amerika. Praze nevyhrožuje žádným bombardováním, ale jen se prý jaksi spletli a bezdůvodně a bezostyšně Prahu nečekaně bombardují. Na Svatého Valentýna tedy USA zasypává Prahu láskyplnými bombami.Y Přes 700 mrtvých Pražanů, civilistů. Bez dostatečné omluvy a náhrady škod. Podobně bombardují Plzeň aj. Bez frontové linie a vojenských cílů prosím! Zaplatit? Zaplatit nic… J Jen dnes pochtívat víc a víc. Pravda a láska v Americkém pojetí Y
3. 1945 Sovětský Svaz. Nevyhrožuje Praze bombami a ani ji nebombarduje. „Jenom“ ji „svévolně“ osvobodí od Německého fašismu. Jsou „za to“ po 70 letech některými proradnými Čechy proklínáni a namísto vděku podle amerického scénáře démonizováni. Bombardování na frontové linii a nebo za ní je sakra rozdíl.
4. 2015 USA. Americký prezident Obama si ani nevzpomene, nepřijede se omluvit a nesloží květiny u nohou svých obětí. Nejspíše by od něho mohla přijít výmluva: „ Já nic, já Afričan“. Zbytek arogance a la US nadčlověka. Přesto mu Čeští politici lezou do řiti a všemožně tleskají. Pravda a láska vítězí s pomocí humanitárních bomb. A jak je dneska vidět, je to asi jejich „národní“ tradice. Y

 

Vzdušná vzdálenost mezi Drážďany a Prahou je přesně 120 km a to mezi centry měst. Mezi městy leží hornaté hraniční pásmo a spousta jiných spolehlivých navigačních prvků, včetně charakteristických průtoků řek. Silný vítr a značná oblačnost neomlouvají. Neviděli prý kde jsou, ale detail trati nad cílem viděli. Jak to? Hory a řeky údajně neviděli. Viděli ale i detaily města bez známek předchozího bombardování. Najednou tu tedy mraky nebyly? A nebo i kdyby byly, trefili se přesně jen čirou náhodou? Další nevysvětlitelná záhada: Pokud jim selhaly navigační přístroje a spletli se o 120km během letu nad cíl, kdy vlastně ani nevěděli kde to vůbec jsou, jak se pak mohli bez další navigace vrátit přesně na svoji mateřskou leteckou základnu? Tam už se nespletli a nepřistáli úplně někde jinde? Když totiž např. zabloudíte při hřibaření v lese, také nejste schopni vrátit se bez prodlení na výchozí místo. Amíci to nějakou záhadou ale dokázali, aniž by jim při tom došlo palivo. Takže vrátit se vlastně dokázali najednou a hned, bez dalšího, jinak logického, bloudění a prodlení v navigaci. Proč se tedy hergot nespletli taky, nic jiného se přece čekat nedalo!?

No není to všechno při nejmenším poněkud zvláštní? J

 

Přílohy: Kateřinám a všem dalším zamilovaným přikládám Kaťúšu. Válečná zamilovaná píseň pro sovětské vojáky na frontě, aby se jim za cizí ideály lépe umíralo. Ti se dnes musí v hrobech obracet a bohužel, ještě asi budou. (Celkem při bojích mimo území SSSR - v Polsku, ČSR, Rumunsku, Maďarsku, Německu, Rakousku, Jugoslávii, Norsku, Bulharsku, Koreji a Číně zahynulo 1 099 465 sovětských vojáků a 2 790 221 jich bylo zraněno. Padlí a ranění na území ČSR tak tvořili 14,18 % těchto ztrát.)

Sovětské ztráty při osvobozování ČSR

	Počet
Nenávratné ztráty - padlí, zemřelí na následky zranění, nezvěstní apod.	139 918
Ranění	411 514
Celkem	551 432

http://www.fronta.cz/dotaz/sovetske-ztraty-pri-osvobozovani-csr

 

 

 http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Det_ob%C4%9Bt%C3%AD_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky

Před sedmdesáti lety padaly na Prahu bomby

Před sedmdesáti lety, 14. února 1945, zažila Praha nejhorší nálet. Vyžádal si přes sedm set mrtvých a více než tisícovku zraněných. Bombardování stověžaté matky měst však nebylo plánováno. Stovky bomb dopadly na město v důsledku navigačního omylu.

Bombardování zažila i Eva Lecchiová, která žila na Moráni na Novém městě: „14. února, v pětačtyřicátém roce, když byl nálet na Prahu, tento dům dostal přímý zásah. Tehdy byla doma jenom moje maminka a můj bratr, který byl malý, bylo mu pět let. On ležel v postýlce a ona ho přikryla svým tělem a v jednom momentě prostě zvedla hlavu, podívala se a dostala přímý zásah tou tlakovou vlnou do obličeje, takže oslepla. Můj bratr, pětiletý, ji vyvedl z toho hořícího domu ven, zachránil jí život, a sobě taky. Ten dům shořel.“

I bratr ale byl zraněn, dodala Lecchiová: „Když byl v postýlce, nějaké střepiny mu vnikly do hlavy, které tam zůstaly, pak se zapouzdřily. V deseti letech musel na operaci, když se začala ta střepina hýbat.“

 

 

Nálet způsobil značné škody. Dům na Moráni, kde vyrůstala Lecchiová, byl jedním z více než dvou tisíc zasažených staveb. Zcela zničeno bylo 93 domů, těžce poškozeno dalších 190 budov. Velmi utrpěl Emauzský klášter, do jehož okolí spadlo nejvíce bomb. Zničen byl i dům 1981 na Rašínově nábřeží, kde nyní stojí Tančící dům.

 

 

Vysoké byly počty obětí, zahynulo 701 lidí, dalších 1184 bylo zraněno. Mnozí lidé se neběželi ani schovat, protože letecký poplach byl vyhlašován často, ale Praha do té doby těžký nálet nezažila. „Pražáci v té době už nereagovali na sirény, takže nikdo neběžel do krytu a bylo to strašně rychlý a nečekaný,“ vypověděla Lecchiová.

Sirény se rozhoukaly po poledni a první ze 152 tun bomb spadly ve 12:24 v oblasti Radlic a Smíchova u tamního nádraží, protože terčem náletu šedesátky „létajících pevností” mělo být drážďanské seřaďovací nádraží.

 

 

Pás bomb se táhl podél trati ze Smíchova do Vršovic a na Hlavní nádraží, nejvíce bomb dopadlo do oblasti Karlova náměstí, zasažen byl i Faustův dům a nemocnice. Bombardování Prahy bylo způsobeno navigačním omylem, Praha nebyla ani mezi náhradními cíli operace, na které se měl svrhnout náklad bomb, když se to na primární nepovedlo, byla však mezi městy, které bylo možné bombardovat.

Šedesát „létajících pevností” 398. bombardovací skupiny se 14. února odklonilo od plánované trasy, k čemuž přispěl silný vítr i značná oblačnost. Navíc vypověděl vedoucímu stroji podplukovníka Lewise Ensigna radar H2S, uvedl radarový operátor vedoucího stroje Don MacPherson: „Vše bylo normální do té doby, než jsme přeletěli Ruhr. Pak se začaly na mém radarovém zařízení objevovat výpadky a krátce poté byla obrazovka slepá. Od té doby jsem letěl jako cestující. Informoval jsem o tom piloty a bylo rozhodnuto, že úkol (vést skupinu) převezme náhradní letoun.“

Navigátor vedoucího letounu Harold Brown dodal: „Větry byly neuvěřitelné a letový plán nepoužitelný. Záhy jsme přišli o radar a minuli mnoho orientačních bodů. Brzy jsme doporučili, aby se vedení předalo zástupci (v druhém stroji). To se udělalo, ale pak před bombardováním nám bylo vráceno. Nebyl jsem schopen identifikovat cíl, jak byl na kusu mapy, který jsem používal. Viděl jsem most na okraji velkého města a někdo řekl, že máme bombardovat všude.“

Že byla Praha bombardována omylem, potvrzuje i letecký historik Jiří Rajlich: „Teorií je více, ale výzkumy historiků hovoří zcela jasně. Šlo o navigační omyl. Američtí letci vysypali bomby, které byly určeny na Drážďany. Hlavní vinu kladu vedoucímu formace, to byl podplukovník Lewis P. Ensign, ten přikázal bombardovat Prahu i navzdory tomu, že musel vědět, že útočí na město, které je na rozdíl od Drážďan válkou netknuté.“

 

 

Stopy po bombardování byly v Praze patrné ještě po dlouhá desetiletí. Některé proluky se zastavěly až v devadesátých letech. Dlouho byly vidět i trosky domu, ze kterého unikla matka paní Lecchiové. „Ty ruiny z toho vybombardovaného baráku tady zůstaly mnoho, mnoho let, snad do té doby, než se začalo stavět metro. My jsme vždycky 14. února s maminkou do těch ruin, co tam zbyly dole, chodili zapalovat svíčky k uctění památky lidí, kteří tady zahynuli.“

Rajlich připomněl, že nálet se snažili propagandisticky využít i nacisté jako důkaz angloamerického leteckého pirátství.

Bombardování připomene výstava fotografií Popel Popeleční středy ve výstavních prostorách radnice Prahy 2, která bude otevřena od úterý. V květnu pak bude odhalena na Karlově náměstí pamětní deska připomínající oběti náletů - německých i amerických.

 

Vaše názory - 315 příspěvků

Libuše Kalibánová, Hodonín +4

Těch omylů bylo více...jedna z mnohých vzpomínek...
Bombardování Hodonína 1944. 15.02.2014 22:19

Za druhé světové války jsem byl totálně nasazen v naftových dolech Hodonín, kde jsem pracoval jako laborant, mikropaleontolog. Mikropaleontologie pomáhá při určování geologické stavby podzemních vrstev a tím hledání nafty.Anglické a americké letecké svazy bombardovaly území Říše již několik let. Nejprve jen v noci, v uvedenou dobu už za bílého dne. Přes Hodonín přelétávaly denně stovky bombardérů, provázených stíhačkami.V této době již i bez doprovodu. Německý rozhlas i na území Protektorátu již hlásil otevřeně polohu spojeneckých svazů., které měly nad německou Luftwafe převahu. Obyvatelé. Protektorátu vůbec nepočítali s jeho napadením západními spojenci. Byl jasný slunečný den 20 listopadu 1944 kolem poledne. Nálet trval 7 minut. Padlo 180 lidí.

 
Více zde: http://k-cemu-valky-cz.webnode.cz/news/bombardovani-hodonina-1944-/

 

František Krupička, Petřvald

Je tady moc názorů,ale můj nikdo nevyvrátí ,věděli dobře kde jsou proč to nepadalo na pole a louky ale železniční uzel nebo továrny to byl záměr aby jsme je prosili o půjčku s nehorázným úrokem.

Ota Pavlík, Mladá Boleslav

Ing. Stanislav Vlcek, Lišíc. Pravda. Ale když mám navigační problémy, musím co nejlépe vyhodnotit cíl. Splést si meandr Vltavy s průtokem Labe Drážďany je trochu trestuhodné.
Kdyby nic jiného ti pitomci neviděli, tak tohle určitě.

Vilém Dostál, Jičín

Petr Ladman, Kladno

Omyl to rozhodně nebyl, ale válečný zločin ANO! stejně jako vybombardování Drážďan...v Drážďanech byly tisíce uprchlíků z východních částí Velkoněmecké říše (ti prchali před zvůlí a násilím Rudé armády) nevinní lidí, ženy, děti a starci. V Drážďanech nebyl vojenský průmysl, ani německé vojsko...byl to opravdu zločin. Stejně tak bomby na Prahu...moc dobře věděli Amíci, že to NEJSOU Drážďany. Stejně tak, jako Sověti bombardovali 9.5 a 10.5. 1945!!!ve východních Čechách....ale o tom se cíleně nepíše...válečných zločinů se vždy dopouštějí obě strany konfliktů.o tom žádná...co třeba Katyň??? 50 let to Rusácí sváděli na Němce.....
------
Tak s Katyň má pravděpodobně na svědomí Gruzínec Stalin, ten má k Rusku tak daleko, jako vy. Výrokem Evropského soudu pro lidská práva, není RF finančně, ani morálně, zodpovědná za Katyň. To si musíte vyřídit s Gruzií, ne s Ruskem.

Eva Benak, Berlin +16

Tak to je takova " desna legrace ". Piloti bez svedomi ztratili orientaci, nic technickeho jim pry ! neslo a nevedeli kde jsou .. Tak si rekli - ok, nevim, kde jsem a tedy spustim bomby treba na cechy, polaky, francouze. Omluvili se nekdy vubec? V Drazdanech horelo i Labe. Mohla horet i Vltava. Hruza a neomluvitelna vec! Vedeli, ze zemrou hlavne zeny a deti. Muzi byli pryc. Desni volove , opravdu !

Hezký poslech přeji všem Kateřinám i nekateřinám. Zazpívejme si Kaťúšu tak, jak se zpívat má, bez skupinového vulgarizujícího hulákání, jak je tady zvykem slýchat z hospod. A obětem americké zvůle květiny, když na to Amíci sami dost slušnosti nemají. Na připomínku Svatého Valentýna bych jim před velvyslanectví v Praze přivezl velkou papírovo-dřevěnou maketu letecké pumy s nápisem děkujeme a obsypanou květinami. Už vidím, jak prskají a hystericky ječí: „Teroristický čin proti národním zájmům Ameriky“

Vzpomínku obětem a všem hodně lásky – té skutečné

Z