Československý průmysl 1983

12.03.2018 15:35
weissbach
 

Za rok 1983 vyrobil československý průmysl např. 15.000.000 tun surové oceli, 2.500 jeřábů, 655 rypadel, 34.000 traktorů, 1.000 silničních motorových válců, 950 tramvajových vozů,136.000 motocyklů nad 100 ccm, 51.000 motocyklů do 100 ccm, 177.000 (vlastních československých) osobních a nákladních automobilů, 650 lokomotiv, 278.000 rozhlasových přijímačů, 146.000 magnetofonů, 493.000 náramkových hodinek, 1.900.000 budíků, 115.000 000 žárovek, 415.000 televizních přijímačů, 402.000 chladniček a mrazniček, 454.000 vysavačů, 7.700.000 m2 fotografických papírů, 32.000 tun mýdla, 185.000 tun chemických vláken, 106.000.000 párů punčoch a ponožek, 127.000.000 párů obuvi, 67.000 tun kompotů, 11.000 tun čokolády, 145.000 tun sušeného mléka, 123.000 tun sýrů, 26.000 tun droždí, 47.000 tun těstovin, 86.000 tun trvanlivého pečiva, 666.000.000 litrů limonád, 18.000 tun zmražených ovocných výrobků.
Československý průmysl vyráběl typově 90% světového sortimentu, od říčních lodí po letadla, od počítačů po přístroje pro kosmonautiku, od kloubních protéz po průmyslové investiční celky a to převážně na základě vlastního výzkumu a vývoje. Ve vědeckotechnické základně pracovalo 190.000 lidí. Zemědělství zajišťovalo potravinovou soběstačnost Československa. Zahraniční dluh celého Československa nepřevýšil 5 miliard $ přičemž půjčky do zahraničí poskytlo Československo zhruba v dvojnásobné výši.

 

ps.: to až zase někdo začne ječet, komunisté rozkradli a zhuntovali.

Diskusní téma: Československý průmysl 1983

инг. франтисек Неварил

dusan | 17.03.2018

hej, Franto, stále rozmýšlam či máš v mene r alebo ř, iné veci mi dochádzajú ale to r, neverím že z toho bude debata ale zajtra pozrem.
du

Re: инг. франтисек Неварил

dusan | 17.03.2018

franto to su ješte já, vole proč nemáš na c měkčeň, du

Re: Re: инг. франтисек Неварил

dusan | 17.03.2018

---- kdyby tady byl Dušan ten by mi rozumněl, du

To anonym

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Re: LIdem se nezavděčíte
anonym | 14.03.2018

I kdyby tato účelově vybraná čísla skutečně hovořila o skutečnosti, tak dle logiky "čím víc doleva tím lépe" akorát tak potvrzujete z jiného směru článek se kterým nesouhlasíte ;-)

Ve skutečnosti, kdyby nám tady nevládl STBubák ale čSSd, tak už nám sem sobotka lifruje migranty po desítkách tisíc a onu potenciální zvýšenou produkci akorát tak utratíme na jejich vyživování.

------------------------

Kde jste přišel na tu pitomost, že čím více doleva tím lépe? Nikde jsem nic takového nepsal.
ČSSD je strana středolevá. Takže platí pouze jen to, že když by vládla ČSSD, tak bychom se měli lépe.

A dále, kde jste přišel na tu pitomost, že Sobotka by lifroval migranty?

Já vím, že Sobotka se jasně postavil proti kvótám.
Populista Okamura, vždy jen kritizoval migranty, kteří požádali o azyl a když prošli azylovým řízením, tak azyl dostali.

A není tomu tak dávno, kdy po volbách byl v ČTV poslanec Kobza (SPD) a řekl, cituji:
"pakliže se bavíme o migrantech, kteří přijdou, požádají na ambasádě o azyl nebo o trvalý pobyt, projdou azylovým řízením, tam problém nevidím" !!!

Nevěříte? Tak si to poslechněte!
https://www.youtube.com/watch?v=yw4OzZTS948

A teď už přestaňte s těmi bláboly a o migrantech, je to vážně trapné!

Skutečně velmi zajímavé názory

Jiří Šrámek | 13.03.2018

Základ vychází pravděpodobně ze statistiky. Podstata věci spočívá v krádeži.

Nesmyslná srovnávání

Inspektor Spektátor | 13.03.2018

Kdo si dnes bude třeba pořizovat fotografický papír? To je jako kdybychom žili tím, že ve středověku jsme byli velmocí ve výrobě koňských sedel a rytířské zbroje! Srovnávat náš "normalizační socík" s dnešní dobou s takovou míru nostalgie je nesmysl i když náš lid v těch dobách mnohé dokázal! Zde dávám zajímavé odkazy:
https://janica9.wordpress.com/2012/02/24/921007-stalin-a-podnikatele/
http://www.stripkyzesveta.cz/cz/media/1303/alexandr-samsonov-pogrom-na-nestatni-podnikani-prisel-az-s-chruscovem
Pád socialismu byl prostě plánovaný a realizovaný hlavouny SSSR, a to je podstata!

Re: Nesmyslná srovnávání

dagmar | 13.03.2018

nzjde o srovnani s dneskem, ale s ostatnimi zememi v te dobe

Re: Re: Nesmyslná srovnávání

Standa | 14.03.2018

Pak by ale bylo lépe použít srovnání toho, kolik vyjmenovaných produktů si mohl ve srovnávaných zemích koupit člověk za mediánní příjem.
(medián je asi lepší kritérium příjmů než průměr, protože odbourává vliv mmalé skupiny bohatě placených lidí na příjmovou hladinu)

Re: Re: Re: Nesmyslná srovnávání

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Medián není příjmová hladina, takže matematicky nemohu s vámi souhlasit. Dokonce, co se týče průměrného příjmu, v reálné statistice je vliv velmi dobře placených lidí jen velmi nevýrazný a pohybuje se v řádu stokorun vzhledem k průměrnému příjmu. Příklady o kuřeti, kdy já sním celé kuře a vy nic a oba jsme snědli polovinu, pak ukazují spíše na hloupost těch lidí, kteří takové bláboly šíří, než na reálnou statistiku.

Vemi často se setkávám s naprosto chybným chápáním mediánu, kdy si lidé myslí, že je to nějaký střední příjem, který bere většina lidí. Tento omyl se přenesl pravděpodobně s ČTV, kde Takáč neustále opakuje tento nesmysl.
Medián nemá vůbec nic společného s nějakým středním příjmem, který by brala většina lidí.
Čistě matematicky, je medián prvek přesně uprostřed řady plus jedna. Například, když seřadíte 4 milióny zaměstnanců do řady podle jejich mzdy nebo platu, tak přesně ten 2 000 001 v řadě bude mít mediánní příjem.
Čistě matematicky, mediánní příjem v ČR má jen jeden člověk v ČR. Polovina má více a polovina má méně.

Medián

Standa | 15.03.2018

Právě proto, že má má polovina lidí vyšší a a polovina lidí nižší příjem, považuji medián za celkem rozumnou zkratku toho, kolik běžní lidé získávají pěněz. O nějaké většině jsem nic nepsal, televizi nesleduji.

Re: Medián

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Ani já jsem netvrdil, že jste to psal. :))
Druhá polovina mého příspěvku byla obecně ke všem pro poučení.
Průměrný příjem se také dá považovat za rozmnou zkratku. Jak jsem psal, nejvyšší příjmy jen velmi málo ovlivňují příjem průměrný.
Zajímavé je činit úsudky z těchto dvou statistickýcjh čísel.
Například víme, že zhruba 1/3 lidí mí průměrný příjem a více a současně víme že polovina lidí má medián a více.

Pak z toho můžeme jdnoduše spočítat, že mezi 27 a 31 tisíci má od poloviny do třetiny zaměstnanců.

Dále pokud roste medián rychleji než průměr, pak to znamená, že příjmy lidí s nejvyššími příjmy značně stagnují.

To nejpodstatnější na závěr. Statistický průměrný příjem si nikdy neklade za cíl tvrzení, že lidé berou právě takové příjmy. Statistika je především o možnosti srovnávání a vývoje v průběhu času. To je hlavní smysl příjmové statistiky.

130 miliónů párů bot

инг. франтисек Неварил | 13.03.2018

To číslo hovoří samo za sebe. To představuje skoro 9 párů bot na jednoho obyvatele ČSSR.
Přitom v obchodech byl nedostatek a dětské botičky skoro zázrak.
Všechno se valilo na export do Ruska. A tak to bylo v mnoha jiných oblastech, viz třeba to množství tramvají.
A přitom životní úroveň občanů ani zdalek neodpovídala, tomu pracovnímu výkonu.
A když chtěl někdo na dovolenou na západ, tak nebyly devizy a muselo se žádat o devizový příslib.
Dne máme v ČNB tolik deviz, že to představuje v ekvivaletnu zásoby 3 tisíce tun zlata.
Tak co tady pořád chcete srovnávat???

Re: 130 miliónů párů bot

Len | 13.03.2018

Nepamatuji se, že by nebyly boty a nebo botičky - byly a byl i výběr.
Co ale nebylo byl současný drek - boty s životností 6 týdnů a nebo našlapaných 200 km. Boty za komonustů byly kvalitní jak tvarově, tak materiálově. Používala se kůže a nepamatuji si odkoplou špičku, propadlou patu. Čekoslovensko bylo v bloku RVHP a poslouchalo stejně, jako musí poslouchat teď EU. Jen buzerace je větší. I s těmi devizami by to bylo jinak než uvádíte - ale to je na dlouhé psaní.

Re: 130 miliónů párů bot

VladimírV | 14.03.2018

... akorát, že si za ně ty 3 tisíce tun zlata ČNB sotva může koupit. Ony pouze představují. Jděte s těmi představami do řiti, Nevařile.

Re: Re: 130 miliónů párů bot

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Vaše úvaha je absolutně chybná. Proč by si měli kupovat zlato?
V tom je přeci ta hodnota eqivalentu, že nemusíte kupovat zlato a dostanete za valutu stejné protiplnění, jako byste platil zlatem.

Re: Re: Re: 130 miliónů párů bot

VladimírV | 15.03.2018

Když myslíte, resp. máte své představy, o hodnotě ekvivalentu valutových rezerv v ČNB, tak se mějte hezky a ještě si to chvíli užívejte...

odhad

Perun | 13.03.2018

Podľa môjho veľmi hrubého odhadu sa rozkradlo asi 1/3 socialistického majetku z roku 1989. (pesimisti hovoria o minimálen 1/2.)

Drvivá väčšina z toho je v zahraničí.

No tak nejak sa to na tej spoločnosti musí prejaviť. Že peniaze chýbajú, a porovnať to s krajinami, kde peniaze naopak prúdia (napr. Švajčiarsko či Spojené arabské emiráty.)

Ale môžme si za to sami: to my sme prehrali studenú vojnu. Môžu si za to komunisti v 1.rade: to oni predsa vychovávali v školách tých, čo sa proti nim v r.1989 postavili. A armáda, milície, VB, ŠTB... v lepšom prípade čučali ako vši pod chrastou, v horšom sami pripravovali ten prevrat (npor. Zifčák napriíklad) s cielom sa následne nabaliť.

Ostatne paralelu vidíme aj na Majdane 2018 na Slovensku. Zostáva sa len modliť, aby to dopadlo o niečo lepšie ako v r.1989.
(šancu tu sú, napr. teraz je v úpadku Západ a Rusko na vzostupe, v r.1989 aj 1998 to bolo naopak.)

Re: odhad

инг. франтисек Неварил | 13.03.2018

Jinými slovy, "tvůj velmi hrubý odhad" je pouhý blábol.

Re: Re: odhad

dagmar | 13.03.2018

nejste nahodou mrtvy?

Re: Re: odhad

Perun | 14.03.2018

Ani nie.
Myslím, že som to kedysi aj spočítal:
nárast zadlženosti štátu, firiem aj občanov + rôzne vlny privatizácie + odvody do 2.dôchodkového pilieru + úniky do daňových rajov (to sa dá len približne odhadnúť) + šedá a čierna ekonomika + zrušenie dotácii do poľnohospodárstva, baníctva atd. + drastické zníženie výdavkov na armádu, zdravotníctvo, budovanie elektrární a iné aktivity štátu + zisky a odpisy do nákladov zahraničných firiem zo Slovenska + cirkevné reštitúcie atd.atd. , to len čo ma teraz napadlo.

Súhrne ide o stovky miliard euro len u malého Slovenska. (špeciálne som spomenul porovnatelné počtom krajiny ako SAE a Švajčiarsko).

Re: Re: Re: odhad

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Už ten výraz "socialistický majetek" je absolutní hovadina. Nic takového jako socialistický majetek nikdy neexistovalo. Existoval jen národní majetek a potom hodnota výrobních a nevýrobních prostředků. Víte o ekonomice absolutní govno a děláte jen chytrého.

Re: Re: odhad

Perun | 14.03.2018

Ešte pre zaujímavosť:

v r.2009 Slovensko prijalo používanie eura. Cenová hladina mnohých komodít v eur sa podobala cenovej úrovni v KČS z roku 1965 (samozrejme že napr. televízor stál vtedy ovela viac, alebo iná elektronika, ale viz potraviny, doprava, služby bývanie bolo podobné.)

Len plat... vtedy priemerný v SR bol 750 eur (v r.2018 okolo 1000 eur), len v roku 1965 bol priemrný plat cca 1500 KČS...

(v roku 1989 cca 3000 KČS, samozrejme aj ceny boli už vyššie, ale tak je tomu aj v r.2018 oproti r. 2009.)

Re: Re: Re: odhad

Perun | 14.03.2018

Inak onen výsledný reálny plat, teda o polku menši v r.2009 oproti r. 1965, aj presne zodpovedá oným pesimistickejším odhadom, že sa rozkradla 1/2 majetku, oproti mojim výpočtom, že "len" 1/3. A to plne pripúšťam, lebo nemusel som započítať všetky odtoky kapitálu, som len prostý ekonóm, opierajúci sa o oficiálne zdroje, kludne môže dochádzať aj ku skrytým únikom, o ktorých obyčajný človek nemá ani šajnu.

Re: Re: Re: odhad

Standa | 14.03.2018

Možná byste mohl doplnit konkrétní čísla.
Já jsem dohledal některé ceny z roku 1959:
- 1kg chleba: 2,60 KČS
- 1l mléka : 1,80 KČS
- 1/4 kg másla 10 KČS
- 100 g kávy: 18 KČS
- Kuchyňský sporák 2800 KČS
- Automobil (Škoda 1000MB) : 45600 KČS

Můžete dodat pro porovnání současné ceny v Eurech na Slovensku?

Re: Re: Re: Re: odhad

Standa | 14.03.2018

tak jsem si to dohledal sám:
- 1 kg chleba - 1 Euro
- 1 l Mléka - 0,8 Euro
- 1/4 másla - 2 Eura
- 100 g kávy 1 až 3 Euro (přepočet z 1 kg balení)
- sporák 150-300 Euro
- Automobil Škoda Fabia cca 10000 Euro.

Obecně mi připadá, že jste to se shodnou cenovou hladinu příliš netrefil. Ale klidně mne opravte, pokud jsem se někde zmýlil v údajích.

Re: Re: Re: Re: Re: odhad

Hox | 14.03.2018

Statistika. Chleba za euro bych chtěl vidět, ve všech obchodech co znám je cena chleba 35-50kč za kilo.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: odhad

Standa | 14.03.2018

Já jsem cvičně našel půlkilový bochník v Tescu za necelých 15 Kč, tedy 30 kč/kg.
Globus ho právě teď prodává v akci za 12 (24kč/kg), což má být 14% sleva - neboli z ceny necelých 28 kč/kg.
Proto mi ani cena 1 Euro nepřipadalo nijak divné.
Cenu kolem eura jsem našel v asi dva měsíce starém výpisu ze slovenslého Lidlu, který teď nemůžu najít.

Odkazy:
https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/products/2001015178423

https://www.kupi.cz/sleva/chleb-kminovy

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: odhad

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

[osobní útoky, smazáno]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: odhad

Hox | 16.03.2018

Tak, jistě, ten největší šunt vypadající jako chleba, low-cost produkt se najít dá. Píšu jen svojí osobní zkušenost, že do obchodů do kterých chodím, není ani jeden chleba za cenu euro za kilo, ani ten nejlevnější, a většina chlebů je asi o 50% dražší. Takže operovat cenou nejlevnějšího produktu z nějakého hypermarketu, za situace, kde 99 značek chleba ze 100 je dražších, je jaksi mimo a nic to nevypovídá o situaci.

Re: odhad

Standa | 16.03.2018

Pokud Vás to zajímá, můžeme zkusit dohledat recepturu tehdejšího běžného chleba podle ČSN a zkusme ji porovnat s dnešním chlebem, abychom určili, jestli se podobal spíše těm dnešním levnějším nebo spíše dražším značkám.
Pokud si vzpomínám, prodávala si i tenkrát Šumava a kmínový chléb - obdoby dnešních levných značek. Proto jsem to také s nimi srovnával.
Ale nebráním se konfrontaci mých vzpomínek s patřičnou normou tehdejších státních pekáren a dnešními recepturami.

Re: Re: Re: odhad

vidlak | 15.03.2018

Niektore veci ako televizor stali viac zvlastnym danovym rezimom, kde okrem normalnej dane sa platila este dodatkova dan, u tv tusim 112 percent. Touto zvlastnou danou sa zdanovali predmety, ktore sa kupovali obcas. Sluzby a komodity ako napriklad stavebnictvo boli bez dane. Lacnejsie vyslo napriklad dat si namontovat vanu, ako si ju kupit. Staci pozriet stary danovy sadzobnik.

Nejen o průmyslu

Helda | 13.03.2018

Bez debaty jsme jako ČSSR byli nejúspěšnější, absolutně nejsoběstačnější země. Padesátá léta byla poznamenána politickými procesy, které byly vyvolávány uměle a popravovalo se. V mé i manželově rodině byli lidé, kteří byli političtí vězni odsouzení na mnoho let, přesto, že nic, za co byli odsouzeni, nedělali. Tento režim jsem upřímně nenáviděla. Ale čas nám dal dostatečný odstup k hodnocení a přehodnocování. Politických zločinů se to netýká v tom, že zločin je zločin a měl by být potrestán (ale nikdy nebyl). Ti popravení a ti, co přežili s podlomeným zdravím, se asi již nikdy spravedlnosti nedočkají. Bohužel. Když odhlédneme od tohoto problému a věnujeme se otázce prosperity, možností, jistot, národního cítění a uvědomění atd., zjistíme, že v tomhle směru všem bylo mnohem lépe nežli dnes. Ale jak píše autor příspěvku "Lidem se nezavděčíte", částečně je to tak, ale přijde mi, že autor sám je právě z těch, co zůstávají na povrchu problému a stačí mu papouškování hojně užívaných našimi havloidy, pravdoláskaři a sluníčkáři. A to je škoda. Měl by si najít čas a ponořit se do minulosti komplexněji. Pokud se podívám jen povrchně, napadají mě tyto skutečnosti: lidé tehdy měli k sobě mnohem blíže, nikdo nekončil pod mostem, školy, školky, studia, zdravotnictví bylo zdarma a špičkové (světová úroveň), mladí již v učení věděli, kde budou pracovat a do deseti let měli možnost získat vlastní byt bez odkupu, nikdo se nemusel bát ztráty zaměstnání, rodiny měly zvýhodněné rekreace, v rámci podniků dokonce zdarma, taktéž dětské letní tábory pro děti, zákony byly stabilní, proto úřady nikoho neperzekuovaly "za neznalost zákona", aby mohly napařovat pokuty atp. jako dnes. Myslím, že když k tomu přidáme to, že v naší zemi dnes nezbylo prakticky nic, co by bylo naše a jsme jen montovna západu, kdy zisk odchází pryč do zahraničí a ne do naší státní kasy, máme mraky bezdomovců, lidí pronásledovaných exekutory, prohnilé soudnictví, zaprodané vlády, desetinu národa v absolutní nouzi, kdy si musí vybrat buď bydlet, nebo jíst, vychází mi jednoznačně: To, co bylo do r. 1989 mělo dost chyb, ale byly vyvažovány mnoha zásadními klady pro občany. Dnes máme jen samé zápory. Nevidím nic, co bych mohla vypíchnout jako pronikavý klad. A to proto, že jsme se nechali uvrtat do EU a NATO. Není daleko doba, kdy už nebudeme mít ani skutečnou státnost, pokud se budeme štípat mezi sebou a nepůjdeme všichni vyštípat ty, kteří na nejvyšších místech naší země neslouží nám občanům, ale našim nepřátelům.

Re: Nejen o průmyslu

Len | 13.03.2018

100% souhlas ! Také nejsem fanda minulého režimu - i moje rodina měla svého " politického vězně", ale v konečném součtu byl ten svět spravedlivější, přívětivější a upřímně mě chybí.

Re: Re: Nejen o průmyslu

Standa | 15.03.2018

Možná by bylo dobré, kdybyste oba popsali, které konkrétní položky, v jakých hodnotách a v jakých jednotkách sčítáte a kolik vám vyšel součet pro ovba porovnávané případy.

Povrchni pohled

hulvath | 12.03.2018

Verim ze jde o pravdiva cisla, ale to je jako se tesit ze mame vodovod ale z olovenych trubek, ktere pomalu otravuji lidi - vime ze v Rime to kdysi s tim nakonec nedopalo nejlepe :) Cs.prumysl uz tehdy zil z extensivni podstaty. V tovarnach byl casto skanzen jeste predvalecnych obrabecich stroju. Podniky byli hlboce podkapitalizovane - az 80 % odvodu, svoboda investic a vyzkumu minimalni. To k tomu, odkud rezim bral na socialni vydaje. Neustale se rozvirali nuzky mezi urovni nasich produktu a vyspeleho zahranici. Nejvice to bylo videt na elektronice. Organizace spolecenskeho zivota primitivni - dat si neco opravit oficialne, ne pres melouch, byl casto horror. Atd. Ano, to vse z clanku jsme meli - ale za cenu podrezavani vetve pod sebou, ktera byla porad tenci a tenci...

Re: Povrchni pohled

Drak | 13.03.2018

Jako by to napsal idiot, hulváte. Srovnávej srovnatelné. Jinak píšeš samé kecy.

Re: Povrchni pohled

Hox | 13.03.2018

nikdo netvrdí, že tehdy bylo něco nebo všechno bez chyb, ale je třeba vyvážený pohled.. například kvalita potravin, dneska zcela nedostižná, tehdy byly potraviny ještě Potraviny a ne Otraviny, nebo trvanlivost a bytelnost výrobků.
Jinak, důvěra v budoucnost se měří jednoduše, počtem narozených dětí - vymírat jsme začali po roce 1989.

Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 13.03.2018

Potraviny jsou dnes mnohem chutnější a výběr je naprosto nesrovnatelně větší než před 30 lety.
Kdyb to bylo tak strašné, jak píšete, tak bychom se nedožívali v průměru o deset let déle než tomu bylo před 30 lety.
Důchodci si užijí o 100 % déle v důchodu než před 30 lety. A tak by se dalo pokračovat. Nechápu ty věčné sentimenty . Jsme v úplně jiné době. Mnoho věcí je naprosto nesrovnatelných, tím myslím absolutně.

Re: Re: Re: Povrchni pohled

Hox | 13.03.2018

Haha, to myslíte vážně? :D
Asi jste v životě skutečné potraviny nejedl.

Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 13.03.2018

Dnes si může každý vybrat podle své chuti z obrovské nabídky, někdy až příliš velké nabídky. Před rokem 89 byl sortiment 100 násobně chudší. Proto jsou pro mne dnešní potraviny jednoznačně chutnější, protože si vyberu to, co nejvíce chtná právě mi. Jinému zase může chutnat něco jiného. A o tom to je.
Když mám chuť na brambůrky, tak není v regálu jeden typ, ale je tam 30 druhů od solených, paprikových, s česnekem, s cibulí, s bylinkami a mnoho jiných. A tak je to s většinou potravin.
Proto jednoznačně jsou dnes potraviny chutnější, protože si každý může individuálně vybrat podle toho co má rád.

Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

asdf | 14.03.2018

To jistě, je to úplná chuťovka, sto druhů, ale akorát tak umělotin v neekologických a neesteticky křiklavých obalech, zato ale s perfektní syntetickou příchutí vyladěnou experty z Monsatana a eugeniky z I.G. Farben k dokonalosti. Děkuji, nechci. Radši bych si vybíral z několika základních druhů (kdo to má taky pořád přebírat a číst mikroskopické fonty zda se náhodou s obalem nezměnilo i složení) ale zato potravin naší národní producke, v defakto bio* kvalitě a bez náhražek. Tak jak, to bylo za socialismu.


_____
* pokud by s tímto tvrzením měl někdo problém, ať vysvětlí davy němců a rakušáků kteří se sem krátce po 89' valili a vyžírali zdejší příhraniční restaurace a obchody s lahůdkami. Aneb "Mein Gott, ta kachna voní po kachně", viz též pravyprostor.cz/vox-populi-desatero-rozbijeni-ceskeho-statu

Re: Povrchni pohled

Standa | 14.03.2018

Davy Němců a Rakušanů lze vysvětlit rozdílem cen. Průměrný Němec si tu mohl dosyta užít za mnohem menší část svého platu než doma.

My jsme tenkrát podobně mohli využít rozdílu platů a cen v bývalém Sovětském svazu. Jenom to bylo zeměpisně o dost dál a bylo třeba překonat byrokratické bariéry.

Re: Re: Re: Povrchni pohled

dagmar | 13.03.2018

chutnejsi potraviny? Delate si srandu? vic sladke, vic slane to ano, slehacka na radoby horickych trubickach je jako polystyren. a zadna chut v pozadi

Re: Re: Re: Povrchni pohled

Dub | 13.03.2018

Nevědomost je nádherná věc. A vašnosto, nevadí Vám, že ten údaj, o vyšším dožití je nesmysl? V réalu to jsou totiž lidé, kteří prožili svůj produktivní věk bez stresu a otráveného jídla v době před 89. Až budete mít čísla o vyšším věku u lidí narozených v 90tých letech, budu jedno ucho ale nyní se musím smát lidské blbosti. Podívejte se laskavě jen na tabulku dusičnanů v jídle před 89 a pod EU, budete velmi nemile překvapen a u stravy pro naše nejmenší padnete na znak. A víte proč se tak kazili potraviny před 89 včetně piva? Nebyla tam chemie. A vůbec nejlepší je počet předpisů na antidepresiva v roce 89 80 000ks za rok a dnes 5 000 000. Čágo!

Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 13.03.2018

V roce 1989 se dožívali v průměru o 10 let méně a přitom prožili celý život na těch skvělých potravinách, jak ty tvrdíš.
A lidé, kteří se dnes v průměrů dožívají o deset let déle, tak žili 40% svého života po roce 1989.
Evidentně není jen důležité, jak prožijete věk do 40 let věku, ale také jak prožijete, dalších 30 let.
Ostatně délka dožití se bude nadále zvyšovat.
Takže celá ta tvoje konstrukce je zcela na vodě.

Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

jako do dubu | 14.03.2018

dobrý den,
nedá mi to, a tak se připojuji do diskuse. pane ing. františku nevařile, pokud se v roce 1989 lidé dožívali nějakého průměru, tak ten průměr byl jistě limitován tím, že ti starší zažili ještě bídu první války, první republiky, druhé války i bídu prvních let poválečného období, mnozí dřeli v zemědělství až do důchodu. proto tedy ty statisticky nižší čísla. ony se totiž válčení, dřina, hlad, neléčená tubera, perzekuce, pracovní nejistota, atd. atd. někde podepíší - fyzicky, duševně (i duchovně, chcete-li), a právě proto ti lidé často zcela umírali krátce po sedmdesátce.
a jestli dnes statistika ukazuje nárůst průměrného věku dožití, nu tak to je prosím právě tím, že generace dnešních sedmdesátníků se narodila do jiné doby. neříkám, že by nebyly stresy, jako člen křesťanské rodiny si pamatuji na ty ústrky, které jsme si zažili ze strany horlivých funkcionářů, nota bene i proto, že jsme žili na území tzv. vitorazska (pohraniční, do roku 1920 původně dolnorakouské území, leč obývané především po celá staletí zdejším česky hovořícím etnikem) a měli logicky příbuzné v cizině. nu, a měli jsme pochopitelně i druhý největší grunt ve vsi - vydřený prací předků. Ovšem - to období po II. válce, to také znamenalo jistoty, a právě JISTOTY se zcela jistě podepsaly na zvýšeném věku dožití. a jaké jistoty např. - třeba již to, že po roce cca. 1950 se začalo rodit v porodnicích; a do vsi přišel lékař; a člověk měl jistotu, že ve věku XY půjde do důchodu a k tomu si bude moci přivydělat ) v místě (např. u jzd nebo sts.) a získá i deputát. a jistota, že děti získají vzdělání i práci - byť to nebude třeba gymnázium a vysoká jako dnes, ale střední zemědělská (mluvím z pohledu venkovana).
A je toho ještě mnohem víc, např. již jen ta vymoženost, kterou byla dovolená. navíc třeba v létě, což je dnes naprosto samozřejmá věc, ale pro venkovana roku 1950 neskutečná novinka. vždyť až do této chvíle dřel v létě na louce a na poli, vždyť byli žně...
zkrátka, proto šla doba dožití nahoru. ale dnes, v čase nejistoty, zvyšování stresu, v době neustálého navyšování doby odchodu do důchodu, v době nekvalitních potravin, v době hormonů v pitné vodě, v době hormonální antikoncepce zvyšující riziko vzniku rakovinného bujení, v době, ve které se odevšad na člověka valí záření ze spotřebičů, mobilů, v době zvýšeného výskytu drog, atd. atd. - zkrátka v této době to jde zase pěkně všechno od desíti k pěti. a takto sestupně padá i věk dožití. pochopitelně pomaloučku, polehoučku, ale generace narozená okolo roku 2000 už se osmdesátky dožije jen velmi těžko.
takže tak.
j.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

Standa | 14.03.2018

Vliv těch jistot na věk dožití by se dal zjistit porovnáním se státy, které jsou nám v mnohém podobné podobné, ale liší se minulým společenským zřízením (těmi jistotami, jež popisujete kapitálkami). Co třeba Rakousko? Nebo máte jiný návrh?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

Standa | 14.03.2018

Jinak: zkuste se podívat na http://kdem.vse.cz/resources/relik10/PDFstudenti/Langhamrova.pdf

grafy na stranách 13 a 14.

Proč jsme ve věku dožití až na chvostě "západních" zemí, byť excelujeme mezi těmi "východními" ?
Podle Vašeho vyprávění by díky zmiňovaným "JISTOTÁM" měly východní země naopak v současnost výrazně předhánět bývalý západ.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Velmi kvalitní dokument.
Na straně 4 a 13 je graf, který dokazuje, že po celou dobu komunistického režimu se délka dožití prakticky nezvyšovala, což je trestuhodné. Prudký růst nastal záhy po roce 1989.
Jasně to dokazuje, že něco v tom komunistickém režimu bylo velmi špatně.

Grafy na straně 14 naopak dokazují, že v kapitalistickém režimu byl neustále pozvolný růst délky dožití.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Zbytečně dlouhý komentář.
Věci jsou jasné a není třeba dlouhých komentářů.
1) Lidé se dne stravují mnohem zdravěji než před třiceti lety. Lidé o potravinách a stravování přemýšlejí daleko více a mají mnohem větší znalosti dietologie.
2) Lidé jsou méně opotřebovaní fyzickou prací, obrovské množství lidí už jen hýbe myší od počítače.
3) Na věk dožtí má velký vliv pokrok v medicíně.
Všechny tři výše uvedené faktory byly na mnohem nižší úrovni než dnes.

Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

zkušenost | 15.03.2018

Dožívali se méně protože jednak vedli nezdravý životní styl (kouření, chlast, málo pohybu, apod) druhak to byli lidé, kteří zažili stresové období od 1.sv.války do začátku 70.let - což rozhodně nebyla idyla. V relativní idylu se -po existenční stránce- změnil až život dnešních důchodců (cca 65 až 80 let věku), ti za nima (dnes 45-60 let), pokud ztratili práci jsou v situaci, která v těchto končinách neměla obdobu ani ve středověku - v kvalifikovaných tech. oborech šance sehnat práci nulová, a jako montootrici už nejsou "dost výkonní".

Re: Re: Povrchni pohled

Standa | 13.03.2018

Pokud se důvěra v budoucnost měří počtem narozených dětí, tak ta důvěra po strmém pádu v 90. letech v novém tisíciletí opět pomalu roste.

https://www.czso.cz/documents/10180/58372349/uhrnna_plodnost_v_letech_1950_2016.jpg/

Re: Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 13.03.2018

Všimněte si na tom grafu v letech 1999 - 2017, že porodnosti vždy rostla jen za vlád ČSSD.

Za vlády Klause do roku 1998, to byl dramatický propad.
A v letech 2007 - 2013 jednoznačně stagnace.

Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

Standa | 14.03.2018

Všiml jsem si, když jste na to upozornil.

A podíval se podobnou optikou i na minulost:
Za nacistické okupace plodnost stoupala (z 1,66 v roce 1936 na 2,80 v roce 1944 s vrcholem 3,25 v prvním celém poválečném roce 1946), zatímco v poválečném období plodnost klesala (až na na 1,88 v roce 1968 - s krátkodobým nárůstem v polovině 60. let)
Po vzestupu v 70. letech (vrchol 2,43 v roce 1974) plodnost setrvale klesá až do Vámi zmíněného předělu v roce 2000.

Pokud je Vaše vysvětlení o souvislosti s poklesem či růstem porodnosti a přínosu vlády pravdivé, tak podobný prorůstový vliv měl konec 1. republiky, vláda nacistů, komunistů v 1 polovině 60. a v 70. letech a ČSSD v současnosti. Pokles byl naopak během většiny trvání 1. republiky, za komunistů do roku1960 , pak v letech 1965-1968, další období klesání trvalo od roku 1975 až do konce jejich vlády. Další poklesy či stagnace byly - jak jste psal - za vlád pravice.

Teď by asi stálo za to na základě dat posoudit, jestli má dynamika plodnosti něco společného s pozitivním či negativním vlivem vlády.

Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Je nutno dodat, že ta období plodnosti jsou vždy svázána s růstem ekonomiky, potažmo v ČR s vládou. Já osobně jsem odpůrce ekonomických cyklů, ale ať to nekomplikuji, ČNB nedávno prohlásila, že vlády za posledních 30 let se v ČR chovaly vždy pro-cyklicky. Jinými slovy, když byl pokles, tak to pravičáci ještě zhoršili a když se dařilo, tak ČSSD to dokázala ještě znásobit.
Co se týče plodnosti, někteří mi protestovali a argumentovali, že právě ve vyspělých ekonomikách, je nízká porodnost a že by to právě vyracelo mou úvahu.
Jenže věc se má jinak. Nízká porodnost ve vyspělých ekonomikách je dána vysokou spotřebou alkoholu.
Proto jsem si zjistil, jaká byla spotřeba alkoholu v ČR za posledních 30 let a výhodu je, že je po 30 let téměž konstantní. Takže na plodnost pak budou mít pozitivní nebo negativní vliv jen jiné vlivy než alkohol.
Tímto je jasně potvrzeno, že je přímá souvslost mezi ekonomikou, prorůstovou vládou a plodností.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Povrchni pohled

Standa | 15.03.2018

Podle mne Vaše tvrzení o svázání plodnosti s růstem ekonomiky neplatí. Za války, kdy ekonomika stagnovala až klesala, byly vyšší přírůstky než v předválečném i v poválečném období.

Spotřeba alkoholu u nás dosáhla vrcholu zhruba ve stejné době jako populační růst v 70. letech. Takže ani tady to nevypadá na nějakou vzájemnou závislost.
Ale můžeme zkusit vzít data z 20. stiletí a otestovat korelaci (byť korelace ještě nemusí znamenat souvislost.)

Re: Povrchni pohled

Rado | 13.03.2018

Diesel-gate ??

LIdem se nezavděčíte

инг. франтисек Неварил | 12.03.2018

Lidem se nezavděčíte.

Měli se dobře, práce bylo plno a nikdo nebyl nezaměstnaný. Ale lidi, to tedy ne, "nejsme malé děti" a šup, už tady byl kapitalismus.

Po Klausově transformaci, kdy mimochodem na koci roku 1998 se narodilo o 30% méně dětí než v roce 1989, tak voliči přilezli po kolenou za ČSSD, ať tu spálenou zem dají do pořádku.
Tak ČSSD zamakala a v roce 2006 byl růst HDP 7% a ekonomika byla ve vynikajícím stavu. Od roku 2004 jsme měli plusovou zahraniční bilanci.

Tak lidi šup, a už tu byli pravičáci. A ti dali lidem takový kouř, že zase přilezli po kolenou za ČSSD, ať to dá Sobotka do pořádku.

Tak OK.
Sobotka zamakal, nezaměstnanost klesla o 50%, minimální mzda vyrostla o 50%, reálné mzdy vyrostly o 20%.

A tak šup, akce Lithium, nůž do zad, a už tu vládne STBák bez důvěry a dělá čistky.

No, jo, lidem se nezavděčíte.

A tak pořád kolem dokola. :))

Re: LIdem se nezavděčíte

Libor Smetana | 12.03.2018

Co tu tapetuješ za hovadiny?

Re: Re: Lidem se nezavděčíte

инг. франтисек Неварил | 12.03.2018

Tak předveď tvoje čísla, když jsi takový chytrák.

Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

Standa | 14.03.2018

Možná byste ta čísla měl trochu upravit:

Mezi lety 1989 a 1998 poklesla plodnost dokonce o 38% (z 1,87 na 1,16 dítěte na ženu)
Bylo to prudké zrychlení trendu, trvajícího už od roku 1975 (mezi lety 1974 a 1989 klesla plodnost o 23% - z 2,43 na 1,87 dítěte na ženu)

Re: Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Ten sešup za Klause byl opravdu dramatický.
Zaujal mne váš údaj z let 1975 až 1989 a koreluje to s tím, že si v těch letech už ekonomka nevedla tak svižně jako v předchozím období.
Tým ekonomů na VŠE Praha zpracoval vývoj HDP v letech 1956 až 1989 a skutečně to odpovídá. Posledních deset let od roku 1979 byl růst jen do 2% ročně, zatímco dříve se poyboval od 3% do 5%.

Re: Re: Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

Standa | 15.03.2018

Jestli se plodnost zastavila dřív než růst, tak to ale nevypadá, že by plodnost vyplývala z růstu.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

инг. франтисек Неварил | 15.03.2018

Právě, že plodost klesala s poklesem tempa růstu HDP, tady je jasná korelace.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

Standa | 15.03.2018

Jenže v jiných obdobích šly tyhle trendy i proti sobě. Například v první polovině 60. let rostla plodnosta a klesal HDP, ve druhé polovině 60. let byly oba trendy zase opačné.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

инг. франтисек Неварил | 17.03.2018

Doložte průběhy výkonu HDP v šedesátých letech, případně i dříve a později, pokud máte k dispozici tyto relevantní statistiky pro ČSR. Případně doložte i průběhy spotřeby alkholy na hlavu a rok v těchto časových obdobích.
Pokud jste udělal závěry, pak tyto statistiky jistě již máte k dspozici.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Lidem se nezavděčíte

Standa | 17.03.2018

Vycházel jsem z téhle tabulky:
http://www.ggdc.net/maddison/historical_statistics/horizontal-file_02-2010.xls

Údaje o plodnosti a alkoholu jsem si stáhnul ze stránek českého statistického úřadu.

Re: LIdem se nezavděčíte

anonym | 14.03.2018

I kdyby tato účelově vybraná čísla skutečně hovořila o skutečnosti, tak dle logiky "čím víc doleva tím lépe" akorát tak potvrzujete z jiného směru článek se kterým nesouhlasíte ;-)

Ve skutečnosti, kdyby nám tady nevládl STBubák ale čSSd, tak už nám sem sobotka lifruje migranty po desítkách tisíc a onu potenciální zvýšenou produkci akorát tak utratíme na jejich vyživování.

Z hlediska řízení je to celé velmi jednoduché. Je nutné mít pro synchronní sladění procesů alespoň dvě "táhla", jedno proces (zde zotročování v rámci NWO dystopie) urychluje (pravice), druhé zpomaluje (levice), takže vhodným taháním různě v různých stáŧech lze teoreticky dosáhnout toho, že klec spadne současně všude a nebude čas na odpor.
Tolik teorie, ovšem pak je tu ještě HNR a princip že věci se vyvíjejí pro všechny zúčastněné s ohledem na jejich mravní vyspělost, takže se synchronizací je vzhledem k různé duchovní úrovni v rámci evropy problém sám o sobě. A když se ještě lidé nenechají stáhnout na úroveň zrůd zaprodaných zlu, ale naopak na sobě budou pracovat směrem k lidství, tak se NWO klec akorát tak sama efektem opičí pracky sesype, nejlépe na ty kdo ji připravují, včetně jejich pod(pod)pindonosníků.. (ne?)berte si to osobně....;-) To víte, každý podle své úrovně chápání pracuje na sobě a svých blízkých, a podle nechápání na těch co ho jen využívají pro své cíle, v rozporu s jeho záklaními zájmy...

Přidat nový příspěvek