Člověk posuzuje události jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu. Ti, kteří posuzují z toho dlouhodobého, mají neoddiskutovatelnou výhodu. Opravdu to zažili a i když v té době jim mnohé připadalo jasné a logické, tak s odstupem let, nabrání zkušeností "na vlastní kůži", mnohem lépe vidí jádro souvislostí a skutečný obraz toho, co se stalo, proč a s kým v pozadí. Mám tu výhodu věku (výhodu alespoň právě v tomto případě) a proto nemohu jinak, nežli absolutně souhlasit s p. Jakešem. Bývala jsem odpůrkyně komunistů, neučila se ve škole schválně Internacionálu, ani pokrokové písničky, nechodila jsem provokativně volit, v 68tém jsme emigrovala s odůvodněním, že v takovém režimu dítě vychovávat nechci. Byla jsem hloupá, nevědomá, jedním slovem: pitomá. Na to ale každý přichází opravdu až po letech, pokud je ochoten přemýšlet a hodnotit situaci objektivně a spravedlivě, bez ohledu na to, že pak musím uznat, že jsem v té době neměla pravdu. Vyslechla jsem si slova p. Jakeše a musím říci, že každé slovo, které řekl, bylo pravdivé. Bylo by dobré uspořádat s ním delší debatu, protože toho, co řečeno být nemoho z důvodu omezenosti doby pořadu, je ještě mnoho (pokud by p. Jakeš byl ochoten vzhledem k jeho věku toto absolvovat). Také přicházím na to, že život není jen boj za cokoli, ale také tvrdé studium. Kdo se neučí, nezajímá se o dění nejen současnosti, ale též skutečnou historii své země, i celého světa, je jako ozvěna. Ať zavolá kdokoli cokoli, ozvěna to věrně opakuje, i když to bude sebevětší nesmysl. A těch "Ozvěn" máme v naší zemi strašně moc, hlavně v mladší generaci učené lživé historii na straně jedné, na druhé straně ale i ti starší, jenže ti jsou většinou za to odměňováni. Proto je v naší zemi dne s situace taková, jaká je.