Přesně tak, jev na fotce je způsobený perspektivou.
Vemte si klasickou židli se čtyřma nohama a lehněte si na zem na záda tak, aby jste měl hlavu pod židlí, a taky se vám bude zdát, že se nohy rozbíhají. Ještě se můžete vydat na procházku okolo nějakého delšího úseku kolejí a zkusit dojít až na místo, kde se na horizontu spojují. Výhybka se nepočítá. Pozor na vlak.

Měsíc je zase jiný příběh.
Proč je Měsíc zrovna tak daleko, aby při průchodu před Slunce ho dokázal kompletně zakrýt a proč je k nám otočen stále stejnou stranou, přičemž strana přivrácená vypadá podstatně jinak než strana odvrácená jsou nevysvětlené podivnosti ukazující na to, že si s Měsícem asi někdo pohrál. Těch podivností je více, např. příliš nízká hustota hmoty, poměr velikostí Země a Měsíce - všechny měsíce ostatních planet jsou vůči nim neporovnatelně menší. Dále pochybnosti o složení měsíčních hornin a mechanismus jejich vzniku aj.