Pokud je výška převýšení - výška kruhové úseče 1,96m, tak je tato výška v polovině vzdálenosti, čili přímka z mého oka ve výši cca 1,7m nad zemí vedená jako tečna k vodní hladině prochází nad druhým břehem ve výšce 1,7+2x0,26=2,22m.
Tak vysoký je málokdo. Nejvyšší člověk kterého znám má 215cm.
Navíc na rozeznání člověka na vzdálenost deseti km proti zemi už potřebujete sakra dalekohled, pouhým okem bez šance.
Dalším problémem je vlnění vzduchu nad vodní hladinou, takže k opravdu serióznímu měření bych potřeboval zřejmě dvě klasické geodetické věže, tzv. triangly, abych se dostal dost vysoko, musel bych si polygonem přenést po břehu výšku, abych věděl rozdíl nadmořských výšek obou věží a mohl ho vzít v úvahu při výpočtu a dále bych potřeboval dostatečně stabilní prám nebo vor (po slovensky plť) uprostřed Šíravy a na ní ve svislé poloze umístěnou nivelační lať. Dále bych potřeboval nivelační přístroj schopný zaostřit na 10 km na měřící lať na druhém břehu. To by muselo být sakra dělo. A bezvětří, samozřejmě.
Potom by se dalo mluvit o seriózním měření.
Mimochodem, my jsme se učili, že zakřivení Země musíme brát v úvahu při výškových záměrách delších jak 300m, což se v technické geodézii prakticky nepoužívá, tam se jede max. tak do 100m.

Určování polohy měřením polohy vůči slunci využívá tzv. sextant a vzhledem k tomu, že se podle něj námořní lodě plavily x let po celém světě a dokázaly se opakovaně vrátit na stejná místa, tak ten výpočetní model na kterém je to založeno asi nebude vyloženě chybný.
Z námořní praxe je navíc známo, že nejprve se nad obzorem objeví dým z lodě, případně stožáry a plachty a až později loď samotná. Proto taky bývala hlídka ve strážním koši, na rovné ploše by ten rozdíl v umístění pozorovacího stanoviště nestál za moc ale na (skoro) kouli je to sakra poznat.