Vazim si lidi, kteri dokazi prehodnotit svuj nazor. Mozna i proto, ze verim, ze prave takovi lide dokazi i odpustit. K tomu Wiki uvadi: odpuštění je JEDINÝ způsob, který může důsledky provinění definitivně a beze zbytku odstranit ve smíření, obnovení vnitřního míru mezi pachatelem a obětí, proto je odpuštění pro život ve společnosti tak důležité. S vinou morální, individuální, se člověk musí vypořádat ve svém svědomí. Kriminální i morální vinu může poškozený odpustit pachateli, pokud ji pachatel uzná. Proto se jako podmínka odpuštění obvykle uvádí přiznání, případně i lítost a odhodlání již neškodit.

Kazdy necemu veri, at by to byla treba i jen jeho neomylnost, ale vsechno si nese svoje nasledky a myslim, ze ne nahodou jedno stare moudro (Jezisovo) pravi: blaze milosrdnym, nebot oni dojdou milosrdenstvi (ve prospech sebe i celku).

Takze nazor za nazor (Robův): "Július to trafil, proste som na určité typy už dávno alergický, a tak to veľmi jednoznačne spoznajú.. Niesom zástanca, že “všetci majú právo na existenciu". Napsal bych k tomu vic ale.. :)

Trojí cestou můžeme dojíti k moudrosti: za prvé cestou přemýšlení, cestou to nejušlechtilejší; za druhé cestou napodobování, cestou to nejlehčí, a za třetí cestou zkušenosti, cestou to nejtěžší - Konfucius