Před víc jak dvaceti lety jsem jezdil do Charkova za obchodem. Můj obchodní partner Jurij obdivoval moje kuchařské umění a ještě raději jedl. Proto jsem ho na jidlo často zval. Ke všemu přikusoval chléb.

Jednou jsem po jídle uklidil bochník a chtěl jsem uklidit drobky ze stolu. Jurij mne předešel a rukou je smetl za stůl, směrem ke zdi. Vrhl jsem na něj vyčítavý pohled, ale než jsem mu stihl cokoli říct, předešel mne a řekl:"myška taky potřebuje jíst". Tím mne úplně odzbrojil.

Došla mi základní ruská životní filozofie, žít a nechat žít. Jen západ chce všude velet a co se mu nehodí likvidovat, byť za cenu řezání si větve pod sebou (např.plevely vs. RoundUp).