Nevím co Dubček Brežněvovi v Moskvě odkýval a pak to dělal jinak, to je klidně možné, nebyl jsem u toho. Ale vím jak to tehdy chodilo a nikdo si neuměl představit, že by se u nás bez souhlasu Moskvy pohnulo byť stéblo trávy. A když bylo navíc posvěceno i odstavení Novotného (zástupce starých Chruščovovských pořádků), všichni to brali jako další potvrzení toho, že obrodný proces má z Moskvy zelenou. Nakolik probíhal jinak, než si Brežněv představoval je jinou věcí. Ale jak jsem už psal - na celosvětové šachovnici se v tom období odehrávalo mnoho vzájemně provázaných procesů a proto lze jen předpokládat, že taktika se měnila každou chvíli. Doba byla těhotná změnami, které tak jako tak přišly a že se různí protagonisté osobně znali, je jen logické a taky to za žádnou náhodu nepovažuji. Otázkou zůstává, kdo koho převezl. Proč třeba ten Gorby si nenechal písemně potvrdit, že se Nato nebude rozpínat ? Diletantismus nebo záměr. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Opakuji a fakt už končím, ano - okolnosti byly složité a ano - poškození duše národa jednoznačné a protirusky na dlouho nasměrované. Ať už oprávněně či nikoliv.
P.