Zkusím stručné uvést svůj pohled na události. Vychází z toho, co jsem kdysi v roce 1980 objevil v jedné knihovně a prolezl to. Byla nepřeberná hromada nejrůznějších tiskovin z nejrůznějších zdrojů. Od té doby jsem jen náhodně k tomu připojil další informace.
1) Události roku 1968 byly 2. politickou krizí Československa a její původ byl v tom, jak vznikla ČSR v roce 1920 (ačkoliv vznik republiky byl dílem zahraničního odboje, vlády se ujaly kruhy, které dosud byly prorakouské a ten zahraniční odboj v podstatě prakticky vytěsnily. K roku 1938 potom tato politická garnitura zestárla a přestala být schopná rozumně reagovat. Roky 1968 i 1989 bylo totéž.
2) Tzv. "pražské jaro" bylo pokusem o liberální převrat ČSSR. Problémem bylo to, že tato společnost se masívně liberalizovala přibližně za prvních Habsburků a po 2. světové se sice vydala podle vzoru vítěze (SSSR), ale prakticky nikdo nerozuměl, na čem sovětská moc stojí. To se týkalo jak členů KSČ, úřednického aparátu i učitelů. Tyto vrstvy proto na liberalizaci měly zájem. Opačná situace byla na venkově.
3) Za začátek tzv. "pražského jara" asi lze považovat zatčení Rudolfa Baráka v roce 1962. Barák je poněkud nejednoznačná postava, která m.j. zřejmě představovala liberalizační tendence. Jeho pád vypadá jako klasický problém nemorálního liberála, a výsledkem byl pokus o nástup tradičních koncepcí. Jenomže po jeho pádu nastaly personální turbulence a postupně sílila snaha úřednického aparátu i stranických špiček o návrat k liberalizaci.
4) K začátku roku 1968 se podle mého jenom v ÚV KSČ zformovalo asi 5 základních mocenských skupin: Kominternovci (ti již vymírali), stoupenci Novotného (zralí do důchodu, ale nesouhlasím s článkem, že Novotný byl chruščovec), "nová garda" (liberálové, dosud aparát Novotného, který si myslel, že bude lepší než Novotný - ale jinak jenom žvanilové), "oportunisté" (porůznu pomíchaní s předešlou skupinou, ale otevřeně liberální a tvrdě protisocialističtí) a nakonec několik poctivějších až neliberálů a pragmatičtěji uvažujících (Svoboda, Husák, ale i např.Bilak).
5) Kromě toho samozřejmě této vnitřní politické krize využily tajné služby USA, které měly zájem na vyvolání nestability v socialistickém táboře. Zcela nepochybně v Československu proběhl pokus o rozpoutání občanské války, který zarazila spojenecká vojska.
6) Nakonec docela bizarně se do toho zapojil Mossad, který pravděpodobně (pod heslem "košile bližší, nežli kabát") podrazil snahy USA o vyvolání občanské války a zřejmě přímo stojí za sovětským angažmá. Izrael předtím anektoval palestinská území, byl pod velkým tlakem a potřeboval odvést pozornost světové veřenosti na jiné téma.
7) Brežněv se snažil stavět mimo (éto váše ďélo...) , domnívám se, že do "bratrské pomoci" byl vmanévrován.
8) Husák o převzetí moci za podmínky přítomnosti spojeneckých vojsk a mravního rozkladu společnosti neměl zájem a funkci převzal na naléhání Svobody, který v něm viděl záruku zabránění vyřizování účtů.
9) Zajímavostí je "Poučení z krizového vývoje". Tento "slovní průjem" vznikl z vědomí, že sice lidé okolo Svobody, Husáka a Bilaka převzali nejvyšší moc, ale střední mocenské články byly zapojené prakticky ve všech mocenských skupinách, které se zúčastnily té intriky, včetně poražených. Proto sice bylo nutno odsoudit poražený proud, ale tak, aby to neurazilo nikoho z těch, kteří fakticky byli jeho oporou a po konsolidaci zase zaujali nezanedbatené pozice.