O tom vím, ale zatím je to v rovině proklamací, smlouva ještě nebyla podepsána a termín dodání a uvedení do provozu je ještě v nedohlednu.
Ale je to velmi ilustrativní moment na celém blízkovýchodním vývoji v posledních letech. Před dvaceti lety Turci a Izraelci řvali jak hyeny, že si Kypr chce pořídit baterii S-300.
Nelíbilo se jim, že to umí efektivně sledovat vzdušný prostor nad jihem Turecka a Izraelem. Po dlouhých tahanicích si už dodaný systém odkoupilo Řecko, je umístěn na Krétě odkud alespoň symbolicky pokrývá kyperský vzdušný prostor.
Před deseti lety zase Izraelci řvali kvůli íránským balistickým raketám a jaderné elektrárně a furt vyřvávali něco o bombardování, až si Írán objednal pět baterií S-300. Řev se ještě zvýšil, nakonec USA a Izrael dotlačili Rusko ke stornování zakázky, ale celé to zřejmě v pozadí běželo dál, protože za pár let bylo oznámeno, že Írán vyvinul a začíná vyrábět systém podobný S-300. Oni moc dobře vědí, že jedná baterie moc nezmůže, ale ucelený systém, propojený se souvislou sítí systémů menšího dosahu, kterým přehledový radar předává údaje o cílech vhodných k likvidaci, což v Íránu je, znamená velký problém a ztráty útočníka by mohly být nepříjemně velké. V té době jsem četl názor nějakého izraelského generála, že pokud by byly zjištěny konkrétní známky snahy koupit i S-400, tak nezbývá než nálet na Írán provést ihned. V lednu 2007 dokonce proběhly dva pokusy izraelců o podobný záškodnický nálet jako na Osirak, ale už v té době velitelé amerických sil v Zálivu a v Iráku stáli v opozici vůči vládě a když izraelská letadla na svých radarech uviděli, tak jim dali vybrat mezi návratem a sestřelením.
Izraelská vláda potom podávala přes Kun..lízu oficiální žádost do Washingtonu, aby jim byly stanoveny bezpečné průletové koridory nad Irákem a Perským zálivem. Nikdy k tomu nedošlo a celá věc po podpisu smlouvy 6+2 postupně usnula.
Tolik k dosavadní historii systémů S-300 a S-400 na BV a jejich vlivu na světový vývoj.
Celkem by mě zajímalo znění dohody dle které Rusové přímo nezasahují do izraelských záškodnických akcí na jihu Sýrie.
Asi ještě nepřišel jejich čas.

Nedávno si srbský režisér Emir Kusturica veřejně povzdechl, že vlastnictví systému S-400 řeší otázku války a míru. Máš, žiješ v míru. Dodal, že je škoda, že Putin nepřišel k moci dříve, že on by Jugoslávii ochránil.
Já si to sice nemyslím, tehdy na to Rusko nemělo, víc než symbolický útok na letiště v Prištině v tehdejší situaci udělat nemohli, ale i tento názor ilustruje stav myšlení lidí.