Bez boje to nepůjde, s tím souhlasím.
Ale na to minimálně potřebné množství vzdělaných a na dostatečné množství prohlédnuvších se bude muset počkat, nebo to dopadne jak po válce, kdy komunisté z nedostatku kádrů nabrali do strany kde koho a potom to dopadlo jak to dopadlo.
Polovina příznivců je na kvalitativní posun vpřed málo.
Lidí, kteří to budou alespoň mlčky podporovat, musí být aspoň 80%, jinak to zase chytne zpětný chod.
Proto se zatím upevňují pozice, posiluje zdrojová stabilita a postupuje se vpřed po malých krocích s využitím chyb protivníka.
Protivník se musí sám zdiskreditovat v očích těch, které chceme přetáhnout na svou stranu.
Naprosto správným krokem, často kritizovaným těmi, kdo si neumí dát dohromady širší a hlubší souvislosti, je minimální použití síly a neustálé snahy o dialog se všemi zúčastněnými, i s protivníky. To je totiž jediná cesta z bludného kruhu násilí, které neokonzervy ve světě rozpoutaly. Většina lidí si přeje žít normálním způsobem bez neustálého válčení, kromě magorů s vymytými mozky. A teď se situace polarizovala.
Jedni nabízejí neustálé rozeštvávání etnických a náboženských skupin proti sobě a nekonečnou válku, přičemž neváhají podrazit svého včerejšího spojence.
Druzí nabízejí možnost dohody a urovnání, i když každý bude muset z něčeho ustoupit. Jsou dostatečně silní, rychlí a schopní, aby zavedený pořádek dokázali efektivně udržovat.
Ono to těm lidem postupně dochází.

Konkrétně:
Neokonzervy prosadily zákon, který oficiálně ukládá dohledat majetek všech bohatých Rusů uložený v zahraničí, mezi řádky je tam řečeno, že jim bude zabaven, nebo na ně bude jeho prostřednictvím vykonáván nátlak, aby konali proti vládě a proti zájmům Ruska. Někteří podlehnou, někteří ne, v každém případě to povede k finálnímu vystřízlivění většiny z nich ze snů o hodném Západu. Putin jim to opakovaně zdůrazňuje už od kyperské krize, aby si převedli peníze zpět do Ruska, že z nich zaplatí daně a zbytek jim zůstane, zatímco venku je oškubou kompletně.
Na Ukrajině už procento lidí, kteří připouštějí že by tam měli přijít udělat pořádek Rusové, údajně překročilo 70%.
Až to dosáhne hodnot jako na Krymu, bude čas jednat. Do té doby je třeba poskytovat Pochorošenkovi a spol víc provazu k oběšení.
Před dvěma lety by ruské invazi na Ukrajinu státy NATO čelily ozbrojenou silou, dnes už se situace proměnila natolik, že by se omezily na zběsilé vytí a podporu partyzánské činnosti banderovců. Právě na pokles podpory banderovců mezi obyvatelstvem je potřeba si počkat.
Na Blízkém Východě už se druhá strana náležitě odkopala.
Dnes už Američané začali vyhrožovat irácké šíitské vládě, kterou před lety pomáhali nastolit, poté co porazili Saddáma Husajna a jeho převážně sunnitskou armádu.
Vyhrožují jim, aby se nepokoušeli vojensky zabránit odtržení kurdských autonomních oblastí na severu Iráku.
Čili, odtržení Kurdy obývaných oblastí od Sýrie a Iráku ANO, odtržení Kurdy obývaných oblastí od Turecka NE.
Přičemž Turecko je raději ochotno tyto odtržené oblasti obsadit a s Kurdy tam bojovat, než aby riskovalo, že se tam etabluje nějaká státnost a turečtí Kurdové se budou chtít připojit také.
Aby to bylo legračnější, tak na tureckého prezidenta loni udělali podraz taky, čímž ho motivovali k hledání dohody s Ruskem, kde ho sice rádi nemají, ale jednají s ním otevřeně.
Politici ostatních zemí to vidí a přemýšlejí o tom.

V Afghánistánu se oproti 80.letům změnilo několik věcí.
Lidé, kteří to pamatují, začali vzpomínat, že to za Rusů zas tak špatné nebylo, protože se tam toho dost vybudovalo a všeobecná míra násilí v zemi byla výrazně nižší.
Pákistán, ze kterého tehdy prováděli podvratnou činnost proti afghánské vládě, přechází stále více na stranu Číny a začal si rozumět i s Rusy. Což je v Afghánistánu, který je sevřen mezi Írán, Pákistán a středoasijské postsovětské republiky, dost závažná komplikace.
Země NATO se v Afghánistánu náležitě ukázaly, že nejsou schopny, možná ani ochotny udělat tam pořádek a udržovat ho.
Přitom už jsou tam nakýblované o polovinu delší dobu a mají tam víc vojáků než Rusové za Brežněva. Tam taky v hlavách lidí postupně dozrávají myšlenky.

I v hlavách Evropanů postupně dozrávají myšlenky, zejména v německých. Až dozrají, tak bude veselo. Druhá strana si je tohoto vědoma, tak dělá co může, aby udržela Němce pod kontrolou.

Zpět k vašemu příspěvku:
Pro celkovou transformaci přístupu ke světu a společnosti je bohužel nutné projít výše popsaným a celou řadou podobných konfliktů jinde na světě, aby se Temná strana Síly sama zdiskreditovala v očích lidí na celém světě a i ti nepříliš světonázorově zorientovaní chápali, že takto to prostě nejde dál, že je to cesta války, bídy, utrpení a zmaru.
Do té doby, než dojde k posunu situace v popsaných oblastech ve prospěch Ruska a ke stabilizování této situace proti nežádoucímu zvratu, musí být RPC ponechána na pokoji a udržována na straně vlády a s jejími představiteli se musí jednat a vysvětlovat jim situaci, protože takto vlivnou organizaci nelze mít proti sobě.
Opět jí musí být dána šance aby se transformovala - pokud se nedokáže transformovat, tak se bude muset řešit dál. Nevidím do situace natolik, abych mohl navrhnout jak postupovat.

Jestli se podaří vytvořit jednotnou civilizaci nevím, různé národy mají hodně odlišné národní a náboženské tradice a stereotypy a není možné to z lidí vytloukat násilím. To se už zkoušelo a moc dobře to nedopadlo, i když určitý posun to přineslo a nelze tvrdit, že to bylo zbytečné.
Nebylo, ta zkušenost byla nutná pro všechny zúčastněné.
V Evropě, v Rusku, v Číně a v Japonsku by to sjednocení civilizace mělo jít provést, tam ty sociální zvyklosti podobné změně nahrávají a zkušenosti se současným systémem také. U zbytku světa to bude složitější, protože jsou tam větší rozdíly mezi současným stavem a cílovým a není tam tak zakořeněná odpovědnost občana vůči společnosti a státu.
Přestavba způsobu uvažování v hlavách lidí na jiných kontinentech je práce na 4-5 generací, tj. řádově na sto let.