Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Silné

M.C. | 19.09.2017

To si představovali už komunisté, že v komunismu bude každý dělat co ho baví a každý bude mít všeho dost. Jenže to tak nefunguje.
To co popisujete může fungovat v nějaké komunitě žijící indiánským nebo středověkým způsobem života, kde nejsou k životu potřeba rozsáhlejší abstraktní vědomosti, bez kterých se nedá vymyslet, vyrobit ani používat složitější technika.
Možná se na tuto úroveň života budeme muset vrátit, protože současná přetechnizovaná civilizace už bude neudržitelná.
Tacoví Hamišové a Hutterité si takhle na úrovni konce 19. století vegetují dodnes a funguje jim to. Ale kdyby neměli v rámci USA zvláštní status, který jim umožňuje žít v takovéto bublině, taky by to nešlo.

Před válkou a po válce se vrhly tisíce nadšenců na letectví - protože to bylo něco nového, co lákalo. Ale aby se mohli sami vznést do vzduchu, udržet se tam a znovu se vrátit v pořádku na zem, na to si museli nastudovat docela slušný objem teorie z několika oborů.
Dneska máme mnoho lidí, kteří mají řidičák, ale nemají jasnou představu o tom, jak to v autě funguje a proč vlastně auto drží na silnici. Za světla a za sucha to zas tak nevadí, ale jak se trochu zhorší počasí tak to vypukne.
To že člověk se zkušenostmi z praxe může selským rozumem překonat člověka s univerzitním vzděláním je pravda, občas to vidím, ale jsou to spíše ojedinělé případy, o kterých dotyčný dlouho mluví právě kvůli jejich výjimečnosti. Můj děda měl takové historky dvě - za čtyřicet let praxe. Já jich mám trochu více, ale pořád je to mizivé procento.

To co popisujete, tedy poznávání přírody a světa kolem sebe se děti učí zhruba do deseti let. Potom už se začínají učit složitějším věcem. Ty už se takto učit nedají, protože je to šíleně neefektivní způsob učení náročný na čas. To už chce klasické školní vzdělávání.
Proč je člověk pohlavně dospělý ve třinácti čtrnácti letech?
Protože donedávna žili lidé natolik jednoduchým způsobem, že si do této doby dokázali osvojit znalosti a dovednosti nutné ke svému životu, muži se potom ještě nějaký čas učili svému způsobu obživy a ženy vedení domácnosti a péči o děti.
Kdybych svou patnáctiletou dceru postavil do role ženy v domácnosti, tak by si poradila, protože všechno potřebné umí.
Sice ne úplně stoprocentně, ale tehdy se mladí od rodičů obvykle úplně neoddělovali, žili spolu nebo poblíž, tak měla mladá vždycky po ruce nějakou starší ženu, která jí poradila a pomohla, když bylo potřeba. Zrovna tak se synové učili od svých otců, případně dalších mužů ve svém okolí. Fungovalo to a vyrostla na tom celá rozvinutá lidská společnost.
Ještě tam máte jedem mylný předpoklad - že každý bude dělat to, co ho baví.
To nemůže v praxi v samostatné společnosti fungovat - ve společnosti musí být v určitém poměru zastoupeny všechny dovednosti nutné k jejímu každodennímu fungování. Chybějící znalosti a dovednosti se musí zajišťovat externě, výměnou za něco jiného, co se hodí těm druhým. Jenže skupina musí něco takového umět vyprodukovat v dostatečném množství, jinak se s ní nebude nikdo bavit.

Já jsem se jako kluk dost namakal na poli. Svým způsobem je to práce zajímavá, ale je to dřina s nejistým výsledkem. Živit bych se tím nechtěl. V současné společnosti určitě ne.
Jenže někdo to dělat musí, pokud nebude chtít nikdo pěstovat potravu, dopadne to zcela zákonitě velmi špatně.
Pro fungování lidské společnosti je nutná řada činností, které nebaví vůbec nikoho, přesto je musí někdo dělat.

Zmiňujete auta. Jak se člověk naučí, jak vyrobit a opravovat auto?

Přidat nový příspěvek