Když to subjekt nechce, tak je nucen to skrývat a vytvářet nepřehledné prostředí (kde se může skrývat) a tudíž obtížněji řiditelné. Mnohem více problému přináší udržení démonické psychiky než vytvoření člověčí psychiky. Je potřeba zahrnout evoluci (vývoj duše), aby to dávalo smysl. Dobře to lze pozorovat na dětech (jak se postupně učí). "Dojít klidu" znamená, že přestanou bolestivé tlaky v psychice (psychopati vyhledávají násilí - musí uvolnit tlak v psychice). Dříve jsem "dojít klidu" spojoval se špatným výkladem jakého si "zmrtvění" - zničení výzev a úsilí. Nyní to chápu takto, že je třeba mnoho udělat (poznat, naučit se, překonat) a pak může člověk spát spánkem spravedlivých. Často i v umělecké tvorbě je znázorněno toto - zahyne nenáviděný nepřítel a nenávist zmizí a o zlé/pomatené bytosti se mluví v tom smyslu, že došla klidu, její tlaky v psychice (způsobené vzpíráním se bohu) pominuly. Nemám jasnou představu jestli je GP bytost nebo mechanismus nebo algoritmus, pokud je to bytost nakonec "dojde klidu" (ať tak nebo tak), pokud je to mechanismus je třeba ho přestavět, pokud algoritmus, tak přeprogramovat.