...Kromě Poláků, Rusů a většinou tureckých Slovanů nemá žádný slovanský lid budoucnost z toho prostého důvodu, že všichni ostatní Slované postrádají primární historické, geografické, politické a průmyslové podmínky pro nezávislost a životaschopnost.

Lidé, kteří nikdy neměli své vlastní dějiny, které od doby, kdy dosáhli první, nejzákladnější fázi civilizace, se již dostali pod cizí závazek nebo byli nuceni dosáhnout první fázi civilizace pouze prostřednictvím cizího jho, nejsou životaschopné a nikdy nebudou schopny dosáhnout jakékoliv nezávislosti.

A to byl osud rakouských Slovanů. Češi, mezi nimiž bychom zahrnuli Moravany a Slováky, i když se liší jazykem a historií, nikdy neměli vlastní historii. Čechy byly od doby Karla Velikého spojeny do Německa. Český národ se okamžitě osvobodil a utvořil velkomoravský stát, jen aby se okamžitě vrátil pod znovuzískanost a po dobu 500 let, aby byl vyhozen z Německa, Maďarska a Polska. Následně Čechy a Morava definitivně staly součástí Německa a slovenské regiony zůstaly s Maďarskem. A tento historicky zcela neexistující "národ" předkládá nároky na nezávislost?

Neue Rheinische Zeitung č. 223, 16. února 1849

Kolín nad Rýnem 15. února. Včera jsme dospěli k závěru, že rakouští Slované nikdy neměli vlastní historii, že z historického, literárního, politického, obchodního a průmyslového hlediska jsou závislí na Němcích a Maďarů, že Jsou již částečně němetizováni, maďarizovaní a italizovaní, že pokud by založili nezávislé státy, ne oni, ale německá a italská buržoazie jejich měst by tyto státy vládla a konečně, že ani Maďarsko ani Německo nemohou tolerovat odloučení a nezávislou ústavu Neživých, malých interkalovaných stavů.

To všechno by však ještě nebylo rozhodující. Kdyby v kterékoliv době, když byli utlačeni, začali Slovany novou revoluční historií , která by sama o sobě dokázala jejich životaschopnost. Od té chvíle by revoluce měla zájem o jejich osvobození a zvláštní zájem Němců a Maďarů by ustoupil většímu zájmu evropské revoluce.

Přesně to však nikdy nedošlo. Slované - opět připomínáme našim čtenářům, že zde vždy vylučujeme Poláky - byly vždy hlavními nástroji kontrarevolucionářů . Domorodci doma, mimo jejich zemi, všude tam, kde se rozšířil slovanský vliv, byli to utlačovatelé všech revolučních národů......

K sentimentálním frázím o bratrstvu, které nám zde nabízejí zastoupení nejvíce kontrarevolučních národů Evropy, odpovídáme, že nenávist vůči Rusům byl a stále je primárním revolučním vášením mezi Němci; Že od revoluční nenávisti vůči Čechům a Chorvatům bylo přidáno a že jen tím nejodpornějším použitím teroru proti těmto slovanským národům můžeme společně s Poláky a Maďary zajistit revoluci. Víme, kde jsou koncentrace nepřátel revoluce, tj. V Rusku a ve slovanských oblastech Rakouska, a žádné jemné fráze, žádné narážky na nedefinovanou demokratickou budoucnost těchto zemí nás mohou odradit od zacházení s našimi nepřáteli jako s nepřáteli.

Pokud revoluční panslavismus znamená, že tato pasáž musí být brána vážně, a ve své obavě z imaginární slovanské národnosti zcela zanedbává revoluci, pak také víme, co musíme dělat.

Pak se objeví boj, "neúprosný boj o život a smrt", proti těm Slovanům, kteří zradí revoluci; Zničující boj a nemilosrdný teror - nikoli v zájmu Německa, ale v zájmu revoluce!

http://marxists.anu.edu.au/archive/marx/works/1849/02/15.htm