Tohle mi připadá zajímavější:

Po Leninově smrti byli tito muži nejdůležitějšími aktéry boje o nástupnictví:[18]

Josif Vissarionovič Stalin
Lev Davidovič Trockij(1879-1940, zavražděn v emigraci)
Grigorij Zinovjev (1883-1936, popraven)
Lev Kameněv (1883-1936, popraven)
Alexej Rykov (1881-1938, popraven)
Nikolaj Bucharin (1888-1938, popraven)
Michail Tomskij (1880-1936, sebevražda v době prvního moskevského procesu)

Stalin nejdříve v letech 1923-1925 s pomocí Grigorije Zinověva a Lva Kameněva odstavil od velení v armádě Trockého. Pak za přihlížení Trockého a Kameněva vyhnal Zinověva z politbyra. Následně s Kameněvem vyřadil z politbyra Trockého a zcela je ovládl. V roce 1927 prosadil vyloučení Zinověva a Trockého ze strany, Trockého pak nechal vypovědět ze Sovětského svazu. Trockij v zahraničí nemlčel a proto byl v Mexiku zavražděn agentem NKVD. Posledním veřejně vystupujícím Stalinovým odpůrcem ve vedení bolševické strany byl Nikolaj Bucharin (jeho věrný spojenec až do roku 1928), který se postavil proti kolektivizaci vesnic a teroru. Spolu s ním byli odstaveni od moci i Rykov a Tomskij