Ad 1. Jaký vztah má pud sebezáchovy k morálce? Zpětná vazba může působit na pud sebezáchovy, ale nemusí. Životní praxe ukazuje že význam nemá nijak zásadní, jde pouze o adaptační tlak. Jedinec pod tlakem vůbec nemusí adoptovat (přijmout za vlastní) danou morálku (a většinou ani nepřijme), pouze se na ní adaptovat - tedy vyvinout strategii jak tlaku čelit. např. maskováním (předstírat poslušnost ale vskrytu konat jinak), sdružování do gangů apod.

Ad 2. Nejde o standardní teistickou argumentaci, ale o demaskování faktu že většina osobních stanovisek pro anebo proti Bohu vychází z klasické argumentace "slaměným panákem" (strawman argument), kde konkrétním slaměným panákem je osobní obraz pojmu Bůh v psychice argumentujícího. A je úplně jedno zda argumentuje proti nebo ve prospěch daného obrazu. S takovým přístupem nelze nezaujatě intelektuálně pracovat s celým komplexem ukrytým za pojmem Bůh. Přitom se ukazuje že většina lidí má poměrně jasnou představu o komplexu jevů a mechanizmů které jsou spojovány s pojmem Bůh (hájemství Boha). Např. výzkum ukázal, že většina současných čechů nevěří v Boha, ale v Něco (jsou něcisti). To jasně ukazuje na problém reprezentace vztahu interního obrazu a pojmu v psychice. Pokud tedy chcete zkoumat to Něco co zahrnuje Vše, jeho vztah k sobě a váš k tomu něčemu, je v podstatě jedno jaký pojem použijete pokud vám konkrétní pojem (např. Bůh, někoho zase irituje Příroda, Tao nebo Všehomír) způsobuje psychický blok problém uchopit. Vypozoroval jsem, že lidé mají typicky problém se slovem Bůh protože vedle onoho Něčeho (totality všezahrnujícího jsoucna) zahrnuje i Vědomí, a tudíž pojednání o něm zahrnují i aspekt vůle onoho Něčeho. Pokud to někomu dělá problém, nechť nechá problém Vědomí stranou a pracuje jen s tím co zbude (a je toho dost). Problém vědomí lze řešit dodatečně (stejně jako se mu vyhýbá současná věda hlavního proudu jak čert kříži). Mimochodem personifikace a aspekt vůle a záměru je problém kdekoliv se objeví. Pokud jste četl např. Sobecký gen od Dawkinse nebo teorii memů od Blackmoreové, pak vám stejně tak bude drnčet v hlavě představa vůle a záměru genů nebo memů. Přesto to není důvod shodit evoluční teorii, genetiku, memetiku, evoluční psychologii a další obory ze stolu. Jimi zachycená fakta jsou totiž skutečná, modely nestojí zcela ve vzduchu, závěry mají logiku a teorie jsou testovatelné (čímž neříkám že jsou správné, bezchybné, úplné nebo něco takového). Stejně tak lze zkoumat (a testovat) i HNVR. Diskutovaný článek mimo jiné postuluje, že obecný testovatelný důkaz existence (respektive působení) HNVR nelze vytvořit/poskytnout, ale lze si vytvořit osobní test který poskytne reálné objektivní osobní výsledky. Nic více a nic méně. Zda tuto tezi přijmete jako pracovní hypotézu na jejíž osnově si pak vypracujete takový osobní "test" pro vlastní potřebu je jen na vás (nicméně pozor na formu testu kterou zvolíte, viz např. pokoušení Ježíše na poušti). Pokud se trochu zajímáte o filozofii, pak bych doporučil zamyslet se v této souvislosti nad Platónovým "podobenstvím o jeskyní" (pokud neznáte, viz Wikipedie).

Na závěr bych jen poznamenal, že v žádném z materiálů KSB nenaleznete že máte VĚŘIT V (existenci) BOHA, naopak je toto označeno jako chyba a způsob skrze který jsou lidé manipulování. KSB naopak říká že s ním máte snažit vstoupit v dialog (tedy místo víry osobní zkušenost) a až/pokud se vám to povede BOHU VĚŘIT (důvěřovat). Lidově řečeno je to obdobné jako: nevěřit v existenci zákona (např. gravitačního) protože to někdo říká/píše ale aktivně s ním vstoupit v kontakt (vyzkoušet ho na sobě a okolí) a pak důvěřovat v jeho platnost (minimálně v rozsahu vašich zkušeností). Není to sice to samé (HNVR je více než gravitační zákon), ale princip je snad jasný.