OK. To by mohlo skutečně fungovat z pohledu státu. Prakticky se jedná o zdanění jakéhokoliv finančního majetku a zároveň dan z obratu.

Na webu volníků jsem našel, že "Výše obou poplatků vyjádřená v procentech musí být shodná! Výše obou poplatků je do začátku stanovena na 5 %."

Zkusím tedy počítat jako uživatel volníkového systému pro obě hodnoty (5 i 10 procent):

Pokud bych si chtěl spořit (třeba na novou střechu na domek) jinak, než sniřovacími poplatky nezatížený spořící účet, znamená to, že při 5% poplatku přijdu o 18,5 % z uložené částky za rok. Spořící účet to oddálí o 1 rok.

Pokud by byl poplatek 10% čtvrtletně, přijde člověk o 34% svých úspor ročně. K tomu navíc zaplatí dalších 5% (nebo 10%) když peníze použije.

Člověk tedy nebude mít možnost si našetřit na nic dražšího, než kolik ušetří za rok. Po 3 (pro 10%) nebo 6 letech (pro 5%) bude částka, pravidelně spořená na účet, prakticky celá strhávat jako poplatek. Jediná šance, jak ušetřit, bude syslení čehokoliv nevolníkového, co ztrácí cenu pomaleji než 18% (nebo34%) ročně.

Spořící účet, který se tomuhle vyhne, má podle popisu jen omezenou velikost i omezený čas. Takže problém ubývání peněz z hlediska uživatele jen o něco oddálí.

Uznávám ale, že v tomto systému by stát netratil - zvlášť pokud by zavedl tvrdé represe za pokusy ten poplatkový systém obejít nějakým systémem alternativní měny (tady máš papírek za bochník chleba, já ti v létě za něj dám ředkvičky, kašlem na volníky, které by nám za oba obchody užraly dohromady 10% nebo 20% poplatků) nebo bartrových obchodů (totéž bez papírků rovnou).