1. To je možné. Klidně mne opravte.
2. Zkusme při stanovení hustoty toku energie (třeba v kW na hektar) vzít v potaz tu plodinu, jež dá největší výtěžek.
Já zkusil řepu (ale klidně navrhněte jinou): Podle toho, co jsem dohledal, se dá z hektaru cukrovky získat asi 5-7 tun lihu za rok. Při využití jako paliva ve spalovacím motoru (35% účinnost) to znamená velmi přibližně 1,6-2,2 kW průměrného stálého výkonu. Pro porovnání: průměrná spotřeba elektřiny je teď u nás přibližně 0,7 kW stálého výkonu na obybvatele. Pokud bychom chtěli spotřebovanou elektřinu v ČR nahradit lihem, museli bychom osadit asi 3,5 milionu hektarů. Orné půdy je u nás asi 2,9 milionu hektarů.

Příklad kabelu:
Vysokonapěťová linka má kapacitu 1 GW.
Pokud bychom ji nahradili kabelem a ten kabel nechali běžet téměř rychlostí zvuku (počítejme třeba 333 m/s), tak musí být pro přenos napnut silou 3 meganewtonů. Nejkvalitnější oceli mají pevnost kolem 1GPa (nejsou moc ohebné, ale to teď zanedbejme). Zvolíme-li koeficient bezpečnosti (naddimenzování proti mezi kluzu) dejme tomu 3, bude muset tu energii přenášet přes 10 cm tlustý ocelový kabel, letící rychlostí zvuku.
Zmenšení rychlosti na čtvrtinu (na 300 km/hod) znamená 20 cm kabel. nepočítám teď ztráty na kladkách a vlivem tření okolní prostředí (Celkem zajímavé by také asi byly následky případné poruchy a vysmeknutí takhle rychle se pohybující masy železa.)

Pokud jsem se v těch úvahách spletl, klidně mne opravte.