Milý Lexo,
v úvodu uvedu vážné příčiny které brání tomu,aby lidé našli společnou řeč ve víře. mimo podporovaného sektářství, kterému říkaji "náboženská svoboda", jsou další, daleko silnější příčiny,bráníci porozumění a poznání.

Mimo židovství a islámu, kde je nahrazena reinkarnace pojmem vzkříšení, jsou zde ještě křesťané kteří nevěří v reakce karmy. Mimoto celibát, který je ve védské literatuře velice ceněn, je v židovství a islámu totéž co hřích. Přitom je třeba vědět, že védský celibát je úplně odlišný od katolického pojetí. I bráhmana-hospodář mohl mít manželku.

Nejsilnější příčinou bránící porozumění je ale rozdělení na personalisty a impersonalisty.IMpersonalisté,neboli májávádini jsou stoupenci neosobní filozofie,která zastává názor,že Bůh nemá podobu,je bez tvaru a je neosobní. Do této řady impersonalistů se v ČR řadí Karel Weinfurter,Eduard Tomáš, jiří Vacek, Gustav Meyerink a další. Ze západních A,Grane, Prentice Mulford, Paul Brunton,Edgard Gayce a další. V samotné Indii je celá řada významných osobností kteří jsou impersonalisté. Jeden z nejvýznamnějších je Ramana Maháriši.

Naproti tomu personalisté vlastní poznání, dosažené na základě praktikování bhakti-jógy, že Všemohoucího nelze vnímat teoreticky a už vůbec ne pomocí hmotných smyslů. K tomuto stupni poznání slouží rozsáhlá literatura: BG,ŠB, sánkja, Zlatý Avatár a další knihy. Zde je třeba zdůraznit,,žesoučasný systém filozofie nebo náboženství v INDII se zakládá na Šankaráčárjově májávádské filozofii,která je kompromisem s buddhostickou filozofií. POdle májávádské filozofie ve skutečnosti žádný Bůh neexistuje,a jestli existuje,pak je neosobní a všeprostupující, a proto si Ho můžeme předsatvit v jakékoli podobě. Tento závěr není v souladu s védskou literaturou.. Védská písma se zmiňují o mnoha polobozích,které lidé uctívají s různými cíli, ale v každém případě je za nejvyššího vládce označován Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Višnu. To je skutečná védská kultura.

Filozofie vědomí Krišny nepopírá ani existenci Boha,ani polobohů, ale májávádská filozofie popírá obojí. Zastává názor, že neexistují ani polobozi,ani Bůh. Říkají,žečlověk si může představit jakoukoli autoritu - ať Višnua,Durgu,Pána Šivu, nebo boha Slunce-protože jsou to polobozi obvykle uctívaní ve společnosti. Májávádská filozofie ve skutečnosti nepřijímá existenci žádného z nich.
Říkají,že člověk nemůže soustředit mysl na neosobní Brahman, může si představit jakoukoli z těchto podob. To je nový systém, nazývaný PANCOPÁSANÁ. Zavedl ho Šankaráčárja,ale Bhagavad-gíta žádné takové teorie neučí, a tudíž nejsou autoritativní.

Bhagavad-gíta potvrzuje existenci polobohů. Polobozi jsou popsáni ve Vedách a nemůžeme popřít jejich existenc,ale nemají být chápáni a uctíváni z pohledu Šankaráčárji. BG uctívání polobohů jasně zamítá. (7.20)

Pak je zdedalší příčina vedoucí k zadržení poznání-to jest, že mimo personalistů neboli oddaných, ostatní transcendentalisté nečiní rozdíl mezi individuální duší a Nadduší, protožese myslně domnívají,že Nadvědomí a individuální vědomí jsou jedno a totéž. Tato mylná domenka neoddaným brání v přijetí jakéhokoli pokynu zevnitř, a tím pádem jim chybí přímá spolupráce s Pánem. Tato spolupráce je ale pro oddaného realitou, kterou nemůže změnit nicotná filozofie člověka. Májávádští filozofové také říkají, že hmotné stvoření je iluzorní. To ale není přesné. Hmotné stvoření je skutečné,ale pomíjivé. Vše hmotné je pomíjivé.A to je rozdíl.

Víš,začínal jsem také jako impersonalista a buddhista. Mám pro tebe tedy pochopení. Přesto vývojově jsem již trochu dál. Jsem personalista. Navrhuji,abychom byli dále přáteli, ale další debaty se zříkám,došli bychom pouze k dalším překážkám. Přeji ti hodně zdaru v dalším studiu.
Zdraví Zdeněk