posunul jsi to do úplně jiné roviny, původní rovina byla ta, zda je ok, když někdo udělá správnou věc nikoliv proto, že je správná, ale proto že kalkuluje s nějakou odměnou. Odpověď je jasná.
Ve skutečnosti pak vůbec nejde o samotný akt odměny, jeho přítomnost nebo absenci, ale o vnitřní vztah, postoj k nějaké činnosti, zda motivace plyne zevnitř (správně) nebo zvenku (kalkul, špatně).
Někdo může být třeba celý život "dobrý křesťan" a "mravní člověk", ale pokud to nejde zevnitř, je to například podmíněno "sešněrováním" nějakou autoritou na téma toho, jak by se člověk měl chovat a co je mravní a co ne, tak tam něco podstatného chybí a chybí sám život, jiskra.