Katolicita
Pojem „katolický“ je odvozen od řeckého slova „καθολικός“ (katholikós). Což znamená univerzální, všeobecný. Znamená též sborovost či plnost, úplnost, celistvost.
Katolicita tedy znamená univerzálnost, všeobecnost, sborovost i plnost. Ve slovanských jazycích byl tento význam přeložen do jako „sobornost“ (od slova „sobor“, označující církevní sněm). Tedy něco, s čím římskokatolická církev nemá nic společného.
Univerzálnost – ne. To dala najevo již svým označením „římskokatolická“, což je protimluv, jelikož univerzální mystická Kristova Církev nemůže být založena na člověku či místě.
Plnost (celistvost) – také ne. Římská církev, odpadnuvší od Kristovy Církve a od apoštolské Tradice nedokázala udržet čistotu a dokonalost apoštolské víry.

Pro pravoslavnou Církev, mystické Tělo Kristovo, byla naopak typická sobornost – plnost víry (střežení a pevné uchování původní a dokonalé apoštolské víry), uchovaná ve vzájemné lásce episkopátu a místních církví. Díky Duchu svatému. Duchu, který působil a projevil se na církevních ekumenických sněmech (které mj. nevymyslely nic nového, jen znovu vysvětlily a vyjádřily pravověrnou víru v tváří tvář různým heterodoxním učením). V pravoslavném duchu zde nerozhodovala ani totalitní autoritářská moc jednotlivce, ani individualistická demokracie. Nevládl zde ani duch totalitního autoritářství (typické pro římský katolicismus), ani autonomního individualismu (typický pro protestantismus), nýbrž duch bratrské lásky. Rozhodnutí sněmu prošlo pouze za podmínky, že se všichni účastníci sněmu shodli. Pokud jen jediný biskup nesouhlasil s podaným návrhem sněmu, návrh sněmu neprošel. Pokud návrh sněmu byl inspirací a výsledek působení Ducha svatého, návrh prošel (jedině díky tomu, tj. díky působení Svatého Ducha, nakonec mohlo dojít ke všeobecně dohodě a úspěšnému usnesení sněmu).
Víra v působení Ducha svatého, který udržuje jednotu a pravé učení Církve, byla nedílnou součástí Církve od jejích počátků. Víra, která se na Západě (viz římský katolicismus a protestantismus) prakticky vytratila. Jak uvedl ruský filozof Chomjakov, z římskokatolické církve se vytratila z malodušnosti a nevíry.
Sobornost tak dokázala po celou dobu zůstat součástí pravoslavné Církve – mj. i právě na základě rovnováhy mezi svobodou a autoritou. Odeberte jedno nebo druhé (viz římský katolicismus – striktní autoritářství x protestantismus – striktní individualismus) a svoboda člověka zmizí z povrchu zemského. Svoboda bez autority se změní v anarchii a chaos. A autorita bez svobody zase v totalitu. Oboje cesty nás nakonec zbaví svobody a učiní otroky.
DUCH SVOBODY VLÁDNE V PRAVÉ CÍRKVI KRISTOVĚ.

Pravoslaví (pravověrnost) a katolicita (všeobecnost) jsou tak nedílnou součástí Církve od jejího počátku. A nikoli jako ideologické pojmy, nýbrž jsou přirozeností, vlastní Kristově Církvi.

PRAVOSLAVNÁ KATOLICKÁ APOŠTOLSKÁ CÍRKEV.

Pokud někdo nevěří tomu, že pravoslaví je ono původní a prvotní křesťanství, doporučuji se podívat na svaté církevní otce. Jeden z řady důkazů, svědčící o původní podobě křesťanství.

sv. Klement Římský
sv. Ignác z Antiochie
sv. Polykarp Smyrnský
sv. Papias Hierapolský
sv. Justin Mučedník (Filozof)
Aristides Aténský
sv. Teofil Antiochijský
Tacián Asýrský
sv. Meliton Sardský
Minúcius Félix
Hegezip
sv. Irenej Lyonský
sv. Hipolyt Římský

Órigenés
sv. Dionýz Alexandrijský
sv. Řehoř Divotvůrce
Tertulián
sv. Cyprián Kartáginský
Laktanc
Arnob starší
sv. Atanáz Alexandrijský
sv. Efrém Syrský
sv. Cyril Jeruzalémský
sv. Basil Veliký
sv. Řehoř Nysský
sv. Eustat Antiochijský

Didym Slepý
sv. Amfiloch Ikonijský
sv. Epifán Salaminský
sv. Jan Zlatoústý
sv. Hilarius z Poitiers
sv. Ambrož Milánský
bl. Hieronym Stridonský
bl. Augustýn
sv. Vincent Lerinský
sv. Cyril Alexandrijský
sv. Theodorit Kyrský
Leont Byzantský
sv. Sofrón Jeruzalémský
Corpus Aeropagiticum

ctih. Maxim Vyznavač
ctih. Anastáz Sinajský
sv. Řehoř Veliký
sv. Jan Damašský
ctih. Antonín Veliký
ctih. Makarios Egyptský
Evagrios Pontský
ctih. Roman Melodos (Zpěvák)
ctih. Andrej z Kréty
Atd.
…

Pokud tedy nevěříte mým slovům, přesvědčte se o tom sami.

Mj. o tomto tématu vyšla celá řada děl. Doporučuji např. tyto:
Štefan Pružinský – Patrológia. 1. diel.
Štefan Pružinský – Patrológia. 2. diel.
Vratislav Šmelhaus – Řecká patrologie
…