Mravenec, nebo mraveniště?

Mravenec bez svého mraveniště zahyne, člověk se v lepším případě Robinsona zblázní. Mravenci mají k poměru těla největší mozek na světě. Mozek mravence tvoří cca 6 % jeho celkové hmotnosti, u člověka to jsou zhruba 2 %. Mraveniště o cca 40000 mravencích, má zhruba stejný počet mozkových buněk jako člověk. Všichni mravenci mají altruistické chování, kdy např. hladový mravenec je ostatními nasycen. Mravenci dokonce obětují svoji individuální reprodukční schopnost ve prospěch celku. Mravenci na rozdíl od lidí dokáží maximálně efektivně využívat svoje danosti. Nejen, že dokáží provádět složitou, organizovanou a odbornou činnost, ale jejich systém není parazitický (z pohledu k vlastnímu mraveništi). Jejich kastovní systém nemá žádnou hierarchii. Žádná kasta neovládá jinou a jsou zaměřeni JEN na spolupráci. Někteří mravenci jsou schopni dokonce vytvořit i superkolonie. Tyto kolonie mají více královen a jsou propojeny s mateřskou kolonií. Jedna taková kolonie ve Švýcarsku se rozkládá na ploše 25 hektarů.

Takzvanou mravenčí práci v některých oblastech narušuje parazitická houba Ophiocordyceps, která dokáže neskutečně ovládat chování mravenců a využívá je pro vlastní účely. Mravenec, který se touto infekcí nakazí, začne ztrácet orientaci. Opustí mraveniště, vyleze na list stromu, zakousne se do jeho spodní strany a zemře. V jeho těle se spory houby množí a až je jich tolik, že se do něj už nevejdou, začnou explodovat. Podle studie publikované v časopise The American Naturalist je houba v ovládání mravenců natolik úspěšná, že dokáže mravence přimět, aby se zakousl do místa, které přesně vyhovuje její rozmnožovací strategii. Bylo zjištěno, že až 98 procent ovládaných mravenců se usadí:
- na severní straně rostliny, kde jsou chráněni před větrem a kde je větší teplo.
- asi 25 centimetrů nad povrchem.
V oblasti s vlhkostí vzduchu 94–95 procent.
- místě s teplotou mezi 20–30 stupni Celsia.

Biologové nedávno potvrdili, že život není nuda a zjistili, že se do parazitizmu zapojil další druh houby, který se naučil parazitovat na parazitovi. Tato houba se dokáže napojit na houbu Ophiocordyceps. Nechá ji sice ovládnout mravence, ale krátce před tím, než se z jeho těla uvolní spory, tento proces zablokuje. Nenechá houbu explodovat a místo toho ji využije pro rozvoj svých vlastních spor. Tento hyperparazit, tak vlastně zachrání mravence.

Sice dokážeme během chvíle rozdupat mraveniště a jako lidé na sobě vzájemně parazitovat, dokonce se i zabíjet, ale ke dnešku nedokážeme ani určit zda, je nám obyčejné mraveniště, organizmus, nebo organizace. Nehledě na to, že o mravenčím uspořádání si můžeme leda zdát (JEN SPOLUPRÁCE). Vycházím z toho, že završení globalizace nám naprosto jasně určuje jedno lidské mraveniště.

Neumíme ovládat ani sebe, ale tolik by se nám chtělo Boží moci