Mluvit o životní úrovní je zavádějící, protože nevíme jak ji změřit. Měříme nepřímý faktor spotřebu. Ale spotřeba je řízená nadnárodními korporacemi systémem záměrné omezujícím životnost produktu (i to co by mohlo vydržet dlouho - je konstruováno tak, aby ne). Mám se snad lépe, když si koupím nové tričko 100x za rok oproti 3x za rok?

Jak praví A.Jefimov: "Nadbytek peněz ještě nikomu štěstí nepřinesl".

Spotřebu považuji u nás za dostatečnou. Mně více zajímá stabilita, aby zem nebyla zaplevelena migranty a aby se řešili otázky vzdělání, sociálního zabezpečení, obrany a potravinové soběstačnosti. A znárodnil bych internet, všem nějaké množství dat zdarma (společně s blokováním pornografického obsahu).

Za tohle a za navýšení osobního času se klidně může osobní spotřeba zmenšit.