Článek beru jako pokus o objasnění událostí 1.sv. války a "úlohy" našich legionářů v Rusku. Ovšem... pokus je pokus a já s mnohým nesouhlasím - dá se říci, že s většinou.
Autor - dle mého - často zaměňuje následek za příčinu - viz - proč Legie nešly přímou cestou a raději se trmácely kolem světa - nebo - proč se vlastně "účastnily" občanské války v Rusku. Další, co je pro mě varovné - autor čerpá ze zdrojů, které jsou - z mého hlediska - pochybné (a mají svou úlohu, svůj cíl). Na druhou stranu chápu, že téma Legionářů je pro mnohé velkou neznámou a pro další zas příležitostí "přiložit si polínko". Jenže - konkrétně toto - stejně, jako občanská válka v Rusku (SSSR) - je tak citlivé téma, že jednak není možné posoudit bez opravdu dobré znalosti doby, jednak bez znalosti poměrů v SSSR (Rusku) a jednak bez znalostí "globálních" (zájmy, cíle).
Z citovaných autorů konkrétně úplně zavrhuji B. Olšera, který (opět - dle mých poznatků) je čirý manipulátor.
Ohledně "carského pokladu" to nejsou fakta, ale jen dohady. Neberu v tomto směru ani současné ruské historiky (včetně Starikova). Jde jen a jen o dohady a tvrzení proti tvrzení.
Totiž - po 2. válce byla v našich archivech KGB "jako doma". A hledali krom jiného i dobové dokumenty kolem "pokladu" - konkrétně kolem Legiobanky. Nenašli nic, co by dosvědčovalo krádež ruského pokladu - a dokonce ani jeho části. Našli jen to, co je známé a nikým netajené a co uvádí i autor tohoto článku = podnikání na ruském území. Jenže...
Autor se domnívá, že naši "ukradli svému hostiteli velký majetek" - což já považuju za jednu ohromnou lež.
I v mnoha zdejších materiálech ohledně té strašlivé doby (= občanská válka) se dočtete, že po "znárodnění" a "čistkách" nebylo lidí, kteří by konkrétní podnik spravovali. Mužici (bez urážky) to prostě neuměli. Na rozdíl od našich. Naši nikoho neokrádali, ale pokud cosi zprovoznili, tak z toho měli užitek v širokém okolí. A nájem? To byla náhrada za (tehdy už sovětský) slib dodávek potravin pro naše, aby mohli odejít. Samozřejmě - byl to jen slib, protože Rusové sami neměli co do huby - a naši se tak pouze starali o své vlastní přežití.
Teď jen heslovité "oprávky":
- bitva u Zborova se odehrála v době, kdy ještě vůbec nebylo jisté, zda "mocnosti" schválí vznik Československa. Zde autor zaměňuje následek za příčinu. Vítězná bitva u Zborova naopak byla "argumentem" v ruce Masaryka a Štefánika, ve smyslu, že "Československo má nárok na život".
- Legie se vůbec nechtěly "angažovat" v nějaké občanské válce, do které jim bylo houby. Navíc - naši lidé tomu vůbec nerozuměli a měly Rusy pomalu za blázny = čeho jsou schopní. Jediné, co naši chtěli, bylo vrátit se co nejdřív domů. To jim ale umožněné nebylo...
Tu šílenou cestu "kolem světa" (přes Sibiř) jim naplánovali, protože v r. 1917 ještě R-U existovalo a Československo ne. Jestliže by se naši vraceli nejkratší cestou (jak chtěli ) - pak by je čekaly soudy za "vlastizradu R-U". Tato nejkratší cesta tedy byla v té době zavřená. A Rusové přislíbili cestu přes Archangelsk - ale slib nedodrželi.
Naši byli jediná ozbrojená a disciplinovaná síla, která byla schopná nějak "míchat kartami - takže o Legionáře "měli zájem" jak rudí, tak bílí. Takže - i rozkaz "chránit Kolčaka" byl pouze rozkazem (Masaryk potřeboval "podporu velmocí" pro Československo, takže jsme plnili jejich přání).
A nejen Kolčak nesnášel naše - ale i naši velmi velmi velmi nesnášeli Kolčaka. Pro jeho krutost, neschopnost, velkopanské manýry, nečestnost... Jdou o tom legendy, jak naši - za ztrát na životech - osvobodili nějaké území, vesnici, oblast - a Kolčak to se svými okamžitě (a pro naše nepochopitelně) vzdal. Podle svědectví našich se už už viděl carem - a podle toho se choval. Nabubřelost, neschopnost, žádné strategické vědomosti - a k tomu "kořala, ženské, zpěv, hýření" - a to bylo pro něj důležitější, než lidi a vojenská strategie.
Ti zasebevraždění naši (jmenovaný Švec) - to jsou důsledky takové "schizofrennosti". Obyčejní vojáci (legionáři) prostě odmítali nasazovat krky za takové individuum, jako byl Kolčak (repsektive - za jednu ze stran OV v Rusku) - a pokud k tomu byli nucení rozkazem a odmítli - pak měli, samozřejmě, "problém" jejich nadřízených. Což je mj. případ i toho Švece. Nic jiného za tím není třeba hledat - vojáci odmítli splnit rozkaz zbytečně nasazovat své krky.
A jen abych to shrnula....
Legie našich jsou podstatnou a nosnou částí našich moderních dějin. Není tedy nepochopitelné, proč zrovna proti nim se vedou takové "akce" - s úmyslem úplně zpochybnit jejich existenci a nasadit jim psí hlavu. Na odkazu Legií (nejen těch v Rusku, ale ty ruské byly nejpočetnější) stojí celá naše současná armáda.
Takže - zpochybnit Legie = zpochybnit samu existenci naší současné armády - minulé, současné i budoucí.
První těžký úder už dostala v r. 1938. V současnosti se jedná o úder druhý = pokus udělat z ní nájemné žoldácké vojsko. A pokud mi síly budou stačit, nepřiložím polínko pod úder třetí = očernění samotné její podstaty.
Naši Legionáři nebyli žádní lapkové a vrazi - úplně stejně, jako husité.
Douška nakonec: Masaryk (a troufám si tvrdit, že i Štefánik, jeho žák) byl natolik inteligentní, aby nikdy nepřistoupil na okolnost, aby úplně nový stát - navíc slovanský stát - stál na loupeži před zraky celého neslovanského "západu". Ostatně - první, kdo přinesl pofiderní a protičeskou reportáž o "krádeži zlata" - byl německý týdeník. Zabýval se tím i parlament (na základě interpelace), zabývala se tím i Francie s Anglií, kde Češi museli předkládat všelijaké dokumenty k Legiobance a již tehdy vyvracet, že to je lež.
Pár slov k Legiobance (zvláště pro Slováky, kde mám po některých diskusích dost špatné zkušenosti):
Její kapitál byl ponejvíce použit ke skupování maďarských a polských podílů v tehdy existujícím slovenském průmyslu (spíš by bylo lepší říci "ekonomice", protože leckdy nešlo o průmysl jako takový - šlo i o velkostatky, dřevařství. lomy atd.).
Pro ty, kteří by náhodou byli v pokušení mi sem psát cosi jako "Masaryk zednář" dopředu píšu, že na to nebudu brát zřetel, protože to v celé věci hraje jen podružnou roli. Masaryk byl hlavně vlastenec, který sám na vlastní kůži zažil ponížení od "nadřazené rasy" - takže to, co opravdu chtěl, byla záchrana našich (slovanských) národů - a to, co pravdu nechtěl, byla možnost tento stát ("západem") hravě zničit.
Možná by nebylo od věci se zamyslet, proč zrovna na něj a na Beneše je "porevolučně" nasměrovaná tak silná vlna "zpochybnění".