Tak předně, díky za Vaši veliké úsilí, které dáváte do této práce, právě v oblasti množství pramenů, které jste prošel. Rozhodně nechci být kritický, pouze se snažím při interpretaci neztratit ze zřetele celkovou nit, které se vine kolem toho, čemu tady říkáme globální politika. A z toho mi zřejmě vychází odlišné chápání/výklad podstaty proběhlých událostí. Tedy stručně:
1. Nespokojený dav v ruské společnosti je samozřejmě jednou z podmínek k úspěšnému průběhu jakéhokoliv převratu a jako taková je nespokojenost nepřítelem vždy podporovaná. Nálady ve společnosti jsou však pouze jakýmsi předpřipraveným substrátem, který ke svému vykvašení potřebuje tu správnou "rozbušku/kvásek" v podobě řídícího elementu a tuto roli sehráli ti mnou výše uvedení, tři hlavní představitelé revolučního dění (Lenin-zavilý nepřítel carismu-německý agent, Trocký, kosmopolita-americký agent a Stalin, ruský patriot, který nepracoval v žoldu žádné cizí mocnosti). Všichni tři měli své důvody rozbít Carské Rusko, jen s naprosto jinou motivací. Taky měli i na způsob realizace jiné názory a dostupné prostředky. Např. Stalin neměl peníze na podplácení, byl pro spolupráci s Prozatímní vládou, kdežto třeba Trockij byl nejagresivnější a dal by bez váhání pod gilotinu snad každého odpůrce revoluce.
2. Sám Trockij nazval bolševiky realizující převrat 1917 za jakobíny 20.století, (ty, kteří realizovali teror Velké francouzské revoluce, která byly Trockému předlohou) a zednářský západ měl i chvíli tendenci myslet si, že to budou novodobí osvícenci, ale brzy zjistil, že v Rusku půjde vše jinak.
3. Říká se - po ovoci poznáte je. Vy jste se zatím nedostal k výkladu toho, co po převratu následovalo a jak si bolševici počínali po uchvácení moci, ale jisté je, že následoval hodně nesprávně chápaný/interpretovaný, bolševiky uzavřený Brest-Litevský mír, který i Churchill označil za zradu na ruském národu a který se velkou měrou podílel na rozpoutání hodně krvavé občanské války. To, jaký se následně rozpoutal krvavý boj i mezi výše uvedenými třemi hlavními protagonisty o to, kam a jak se ruská společnost bude ubírat dál a jaký neblahý vliv - míru krvavosti - to mělo na občanskou společnost, nám možná zrekapitulujete v příštích kapitolách. Jasné je, že v těchto rozporech se začaly odrážet ony výše zmíněné rozdílné důvody, pro které se v řídících pozicích revolučních mas podíleli na státním převratu 1917. Položme si otázku - kdyby nebylo Lenina a Trockého, proběhl by státní převrat ? Stačila by nespokojenost davu vedená třeba i Stalinem k převzetí moci. Osobně si odpovídám že nikoliv.
4. A ovoce z geopolitického hlediska - rozbor výsledků Versaillské smlouvy by byl na víc i než samostatný článek, to si tedy nechme na jindy. Jisté je, že Rusko pod Leninem a Trockým hodně moc ztratilo, za což byl západ Leninovi a Trockému v podstatě vděčný, ale Stalina, který jejich internacionální politiku stopnul a přesměroval na "národní obrození", dodnes nenávidí a tvrdě očerňují.
P.