Trochu na to zareaguji:
1) co se týče vzniku revolucí, docela souhlasím s názorem, že podmínkou vzniku revoluce není nějaký strašný útisk, ale oslabení moci. Tak tomu bylo i v Rusku – a samozřejmě i v Československu. Ostatně, ten samet ani nebyl revolucí, ale jen intrikou.
2) Stolypin a Witte. Má význam, že Witte byl Němec? Nemá, on sám se považoval za Rusa a byl jednou z hlavních opor ruské moci na přelomu století. Co se týče návrhu dohody o urovnání s Japonci – nevím o ní, ale stejně by byla nepodstatná, protože tam šlo o to, že jakýsi Bezobrazov odkoupil licenci na těžbu dřeva v Koreji a jako dělníci tam nastoupili demobilizovaní ruští vojáci. V té samé době se Japonci chystali Koreu spolknout (nemá smysl to posuzovat) a tento podnik považovali za provokaci.
3) Pleve – další Rus-neRus. On nebyl hlupák a jeho kalkulace nebyla špatná – válka sjednotí lid – ale jen za jistých podmínek – a to právě neodhadl. On sám se přiženil a tak se stal poměščikem, je tedy takovou trochu výjimkou. On pocházel z prostředí, kde poměščici neexistovali. V každém případě situaci nepochopil.
4) Sionistický faktor jsem, myslím, popsal velmi realisticky. Nic jiného tam nebylo. Jedna věc je být příslušníkem nějakého národa, naprosto jiná být příslušníkem nějaké společenské vrstvy. Bližší košile, než-li kabát. To je o permanentní občanské válce, většinou jen studené. To vůbec není normální stav, ale v předrevolučním Rusku (i dnes u nás) to tak bylo. O tom bude úplný konec knihy. Již jednou jsem v diskuzi k těmto úryvkům psal o židovské stopě v tom smyslu, že nejlepší zbraní sionisty je vyvolávání antisemitských nálad. Nepřihrávejme jim.
5) Bolševici – reakcionáři … ani nevíte, jak jste se trefil, jen s výhradou, že se jednalo prakticky výhradně o Lenina. Dostanu se k tomu.
6) Vyzdvihování dědin – v diskuzi k minulému dílu jsem napsal, že tady budou 2 vodíkovky – a toto je jedna z nich. Tajemství úspěchu bolševiků spočívalo výhradně v tom, že oni revoluci neprovedli, tu provedl lid za pomoci mechanizmů, které znal. Tedy žádná revoluce, ale návrat do minulosti!
7) Trockij instruoval Stolypinova atentátníka? I kdyby tomu tak bylo, nebylo to podstatné. Důležitější bylo to, že někdo z carova okolí umetl atentátníkovi cestičku.