Netušíte někdo, proč jsou zde zaváděny pojmy, jež mají jinou náplň, pro něco, co už má jiné názvy?

Spojení času a prostoru do společně pojímaného prostoročasu se už v přírodních vědách používá přes 100 let.

Podobně hmota a energie je vázána známým vzorcem E=mc^2 do dvou forem téhož (obvykle se tomu říká také hmota, s tím, že energie je její formou). Obojí přinesl lbert Einstein svou teorií relativity.

Pojem "míra" se obvykle používá také pro něco jiného, než pro prostoročas. Míra je obvykle nějaké zobrazení, které přiřadí každé konkrétní podmnožině (útvaru, výseku) prostoru či hmoty nějakké konkrétní číslo.

Informace pak asi spíš souvisí s uspořádáním, nikoliv přímo s mírou - byť některou z vhodných měr lze tu informaci měřit..

Článek navíc používá poněkud diskutabilní argument, který bych nazval "argumentem malé představivosti". Argumentuje tím, že pokud si někdo neumí něco představit, tak to není.
Já si třeba abstraktní hmotu, abstraktní prostor nebo abstraktní míru dovedu docela dobře představit (a matematicky tu představu popsat).

Obecně mi připadá, že autor si pojmy stanovil poněkud svébytným způsobem. Možná by bylo lépe, kdyby se opřel o přírodní vědy, které část z toho, co prezentuje jako objev, už dávno používají. Srozumiitelnosti by také prospělo, kdyby používal zavedené pojmy v zavedených souvislostech.