Všechny západní vyráběné letouny již před 11.9 měly instalován systém dálkového převzetí řízení letu, kdy ani obsluha v kokpitu s tím nic nezmůže. Tento systém v letounech řady Tu zřejmě určitě nebude. A agenturní průnik do vojensky střeženého letiště nebude v Rusku také tak snadný.
Také si vzpomínám, jak VVPjakin se v jednom pořadě zmiňoval i o možnostech prodeje letounů do světa, kdy zákazníci požadují osvědčená Tůčka, a ne ten novodobý slepenec západních součástek. Asi také vědí proč.

Nelze si však také nevzpomenout na nedávnou podivnou havárii německého letounu nad Alpami, kdy to nakonec před veřejností hodili na nevinného 2. pilota. Mnohem zajímavější je sledovat tehdejší politickou a hospodářskou scénu mezi Německem (EU) a USA před havárií a po ní - samozřejmě v delším časovém horizontu. Tyto změny a nezměny dokáží odpovědět na otázku: "čí prospěch".
Neboť jedno je ruka, a druhé je hlava, která ruce poroučí.
A neposlušné "děti" se vždy přivádí k "rozumu" vhodně voleným nečekaným trestem.

A na některých našich alt. serverech se tehdy objevily i dosti podrobné údaje o tom, že v tu dobu měly v daném prostoru nárazově obdobné podivné problémy i jné letouny (mnohé dokonce patřily pod NATO velení, tehdy nad Alpami konaly různá cvičení). O tom se již nikde jinde (veřejně) mnoho nepsalo (to přece nebylo zajímavé). A že ještě jeden civilní stroj v blízkosti tehdy málem skončil stejně jako onen německý. Ten však měl tehdy výhodu (snad mě paměť neklame), že již byl ve vzduchu déle a tedy výše, a měl tak více času na vybrání nečekaného pádu v důsledku dočasně neovladatelného řízení. O tom se však moc nepsalo. A vůbec se již nepsalo o tom, že tehdy tam pindosové v "ostrém provozu" měli testovat nový typ skalární zbraně - samozřejmě "obranné", protiletecké. A tato hračka bude mít na novější stroje, zcela prošpikované elektronikou, mnohem destrukčnější vliv, než na ty starší typy letounů, mající střeva ještě především pod vládou zcela spolehlivé hydrauliky.

Jsem technik a občasi si vzpomenu na svůj dávný maturitní předmět regulace a řízení, a hlavně vliv na spolehlivost celkového zařízení. Opět se nabízí otázka, jaká je provozní spolehlivost složitého zařízení elektrárny Fukušima, když jednotlivé dílčí celky (tehdy čerpadla) nelze ani přepnout na ruční ovládání na místě, dokonce ani ne pro účely testů a údržby?

Jaké pak bude asi ovládání naší AE v Jižních Čechách, když někomu stálo za to, aby kvůli zcela jasnému vítězi tendru na dostavbu elektrárny u nás uspořádali nekrvavý (utajený) převrat a politika "opatrného" odstřelili. To přece stálo za to, mít spouštěcí tlačítko jaderné nálože u dodavatele ve WestingHouse, to kdyby Češi opět nechtěli poslouchat - nebo snad ne?. A kdyby snad nesouhlasili s instalací elektroniky ovládající podvědomí, instalované pod krycí rouškou "Radar v Brdech".