Je třeba uvést do pořádku jednu nesrovnalost v textu:

"..genetické výzkumy ukazují, že sefardští židé "vznikli" ve Španělsku v 14-15. století, jedna se o Araby kteří přijali judaismus/talmudismus): nejprve byli v r.1492 vyhnáni ze Španělska (rok, kdy Kolumbus "objevil" Ameriku, mimochodem - start jednotlivých fází biblického projektu byl synchronizován...)

Sefardští židé jsou ve skutečnosti pravděpodobně jedni z mála geneticky skutečně původních Izraelitů - žili na Iberském poloostrově od starověku, podle jedné z verzí je sem z Palestiny přesídlil císař Hadrián. Jisté je, že v průběhu expanze Maurů (směs muslimů arabského a berberského původu) v 7. století zradili původní křesťanské ibero-vizigótské spoluobyvatelstvo dnešního Španělska a sloužili Muslimům jako posádka na dobytém území (Maurové neměli dostatek mužstva aby ho udrželi). Od sedmého století vzkvétaly židovské diaspory především v Toledu a Córdobě, tedy na území ovládaném Maury (viz H.Kaufmann- Maurové a Evropa). Při tzv. "reconquistě", která skončila rokem 1492 dobytím Granady a vyhnáním většiny Maurů, pomáhali křesťanům v opačném gardu a zrazovali nábožensky velmi tolerantní Maury.
Je pravdou, že Kolumbus se vydal na svoji první expedici ještě téhož roku, což svědčí o tom, že byla dlouhodobě připravovaná (Janov - Genova) a čekalo se jen na ovládnutí Gibraltaru. Izabela Kastilská a F. Aragonský sice poskytli expedici patronát, ale ta byla ve skutečnosti financována židovskými bankéři (Santanagel a Gabriel Sanchez).
Záhy byl vytvořen tlak na židovskou komunitu, aby buďto konvertovala ke katolicismu nebo emigrovala. Konvertité byli pak zhusta obviňováni ze skrytého judaismu. Následná inkvizice se oficiálně zaměřila na krypto-judaisty, ve skutečnosti však tímto divadlem s jistým počtem obětních beránků vytvořila kouřovou clonu pro vybrané „konvertity“, pravé satanisty, kteří bez podezření infiltrovali nejvyšší patra církve i světské moci a stali se sami i členy inkvizičních tribunálů. V tomto období probíhá brutální conquista Latinské Ameriky. Andalusie se stává pohádkově bohatou zemí ovládnutou kultem Panny Marie stojící na srpku měsíce, obklopené dětskými hlavičkami - nápadná připomínka kultu bohyně Tanit (nebo Isis). Katolické chrámy Andalusie obtěžkané zlatem a hříchy konkvistadorů ve stylu barokního Churriguerismu působí skutečně tísnivě démonicky, není těžké si představit třeba dětské oběti v Kartuziánském klášteře v Granadě. Populární svátek Semana Santa je zejména v Seville výmluvnou ilustrací, jak souvisí katolicismus (zejména po Tridentském koncilu) se Satanismem, či, chcete-li, s Talmudem.
Většina soudobé elity Španělska jsou podle některých badatelů potomci sefardských konvertitů.
Role židů na území Maroka, např. vdobě Al-Mansúra, je také více než zajímavá kapitola historie.