Mě tedy ty definice na tom přijdou zcela jasné. Dělník prostě na přežití potřebuje řekněme 10 chlebů týdně, na což by mu týdně stačilo pracovat 20h. Ale kapitalista ho nutí vyrobit chlebů 20 což dělník jakž takž zvládá (protože stroje apod.) a trvá mu to 40hodin týdně. Kapitalista jich dělníkovi nechá 16 (je to velmi lidumilný kapitalista a přeje si dělnickou třídu spokojenou a politicky neaktivní:) a čtyři si od každého dělníka pro sebe nechá.

Tedy nadprodukt za týden na dělníka = 10 chlebů
nadpráce za týden na dělníka = 20 hodin
nadhodnota za týden na dělníka = 4 chleby

Vždyť je to jasné jak facka, co je na tom "metrologicky neprůkazného" ?

Samozřejmě v praxi je typů výrobků mnohem víc, náklady na živobytí mohou být místně a časově závislé, kapitalista není jen jeden, pracovně-výrobní vztahy jsou komplikovanější atd.

Ale to jsou jen technické komplikace které na principu ani na
"metrologické průkaznosti" nic nemění.
Naopak, po zprůměrování přes celou společnost je to opět díky zákonu velkých čísel jako celek jednoduché.

Asi jako zkoumání růstu stébla trávy na louce vs zkoumání růstu všech bylin na louce vs zkoumání celkového přírůstku biomasy.