Já chápu podstatu principu trojjedinosti v trvalém, od teoretického filosofického základu ke každodennímu praktickému uplatňování slova TVORBA. Bůh je inteligentní architekt a my, jeho produkty jsme téže tvůrčí podstaty, takže každý jsme tvůrce v míře svého chápání. Z toho plyne, že svět kolem nás není statické, na nás nezávislé jakési dané a neměnné HEČP prostředí, ale je to dynamicky se formující prostředí, kdy ten (našemu tvůrčímu přístupu podlehající) dynamismus je vyjádřitelný a prakticky uchopitelný MIM/FEI popisem. Analogicky ke kvantové mechanice, kdy chování pozorovaného je závislé na pozorujícím, tedy lze říct, že okolní matérie (stav světa) je závislá (sekundární) od našeho postoje k ní. Jde jenom o to, být k ní vědomě tvůrčí, potom můžeme svět měnit, když nevědomě tvůrčí jsme stále, ale ono tvůrčí je zde nahrazeno stupidním pasivním přístupem (nevědomostí zkombinovanou s mylným vzděláním), že se nic nedá změnit, který nám nakukali ti, kteří nám vládnou a nechtějí, abychom se autonomizovali. A tak jsme současně (velká většina) současně netvůrčí, pasivní a proto blbí a navedení.
MIM přístup pro mne znamená : vzít na vědomí správnou Informaci, nadělit ji správnou mírou - pochopit ji ve vztahu ke svým cílům a jít za její realizací, čímž cíle dosáhnu, potažmo změním stav světa - matérie kolem mne. Je to tedy souhra vědomě uplatňovaných psychických a fyzických schopností člověka jako vědomého a aktivního tvůrce svého života a tím i angažované podílení se na životních okolnostech ostatních.
Člověka samozřejmě nelze těchto tvůrčích schopností zbavit či je jakože vypnout (neuvažujeme-li lobotomie či jiné formy invalidity nebo smrt těla/HW). Každý okamžik kdy je jeden při vědomí tak je v tomto smyslu funkční, ale funkční nevědomě, slabě a s mylným směrováním/cílením. Je tedy potřeba tyto dary zvědomit, trénovat a správně směrovat - naučit se umět vybírat/rozlišovat co ANO a co NE. Jen nevěřit tomu, že něco není možné. Možné je v podstatě cokoliv. Jen matriční cesta k tomu vedoucí je objektivně zákonitá a předpokládá že víme co, proč a jak děláme.
P.