Nemá, protože HZL jsou jen investičním produktem, vznikajícím na základě už uzavřených hypoték, a k poskytnutí úvěru nemají žádný vztah. Jsou to sběrné produkty, analog "structured investment vehicles" (SIV), kterými americké banky přenesly dopad finanční krize 2008, vzniklé (technicky) kvůli poskytování hypoték všem i podvody, a bublině na americkém trhu nemovitostí.
Schéma SIV / HZL je následující: banka poskytne například 1000 hypoték, následně je "rozkouskuje" do mnoha HZL, a ty prodává jako investiční produkty. Investor si koupí HZL vlastně kupuje část zisku z úroků, banka distribuuje riziko z nesplacených hypoték na kupce. Tento proces se nazývá sekuritizace - vznik "cenných" papírů na základě nějakého podkladového aktiva, v tomto případě pohledávek z hypoték. "Cennost" v tomto případě spočívala v tom, že když Wall street sekuritizoval americké odpadní hypotéky jako AAA investiční produkty a prodával japonským důchodcům (čti: domorodcům do kolonií) v objemech miliard dolarů, když bublina praskla, odnesl to hlavně zbytek světa, nikoliv Wall Street a USA.