Řekla bych, že změny v duchovním světě probíhají mnohem snadněji, pokud je zřetelné, co je špatně ( což ještě před pár lety prostě nebylo kvůli zatemnění - z jakého důvodu až nakonec). V tom našem hmotném světě (někdy uváděném hrubohmotném světě - co běžně vnímáme základními smysly) je potřeba dát do pohybu právě nejhustší hmotu, je potřeba uvést do činnosti nástroje tohoto světa... a jak? Když je právě vnímáme jako oddělené - minimum lidí dokáže, i jen částečně komunikovat se světem pro nás neviditelným. Ostatně tak to je i zařízeno - všechna náboženství mají církve, které " organizují" komunikaci s duchovním světem, jak to asi všem zde jasné... tak většina lidí má vědět, co je správné, když jim to žádná autorita hmotného světa neřekne. Ti co jsou schopni ještě nějakého napojení na duchovní svět a chovají se správně nejsou akceptovatelní pro většinovou společnost - jsou potlačovaní a vysmívaní - těžko se uživí... duchovní živnost vynáší jen tehdy, je-li částečně zatemnělá a jde na ruku temným neviditelným strukturám, částečně káže bludy. A skutečnému probuzení brání - nabízením jakýchsi zkratek - které ale nejsou vůbec účinné - možná na začátku pomohou, ale potom se vývoj k lepšímu zastaví, zapadne do nových, ale strnulých kolejí, které velice rychle opět zastarají...
Jak má (nehmotný) svět sdělit tomu hmotnému, že je něco špatně - nejlépe ihned a všem... jak je možné, že lidé tolikrát slyšeli pravdu a stejně nejsou schopni se odpojit od systému myšlení - neustálé závislosti na někom. Spousta nástrojů funguje proti vývoji a spousta opatření nedovoluje vystoupit z hmotných struktur přímo. Nejprve je potřeba se osamostatnit emocionálně a myšlenkově - až po tomto pochopení - zmoudření je možné vystoupit i z hmotného otroctví.