1. Mam to brát tak, že druhy, jež lze křížit, považujete za příbuzné ve smyslu "pokrevní" příbunosti?
2. genetický aparát skutečně není pevně dabý a mění se. To, že nějaké organismy vypadají k nerozeznání podobně, vůbec nemusí znamenat, že mají stejný nebo alespoň blízce podobný genom.
3. Podle mne se čivava od vlčáka kvantitativně liší dost značně. A přitom jsou to patrně potomci téhož prapra...prarodiče.
4. Co se týče mezičlánků: záleží na tom, co za ně pokládáte. Každý rodič je mezičlánkem mezi svými rodiči a svými děmi. Pokud narážíte na mezičlánky v paleontologickém záznamu, tam je problém s místem, časem a pravděpodobností nálezu. Ale to je opět na delší debatu.
5. Na mutace má vliv spousta věcí: Radiace, nestálost chemických vazeb, chyby v opravných mechanismech genomu, pokusy virů, vetřít se do genomu, a dalčí a další vlivy.
6. Zvířata se samozřejmě mají kam posouvat a také to dělají. Problém je, že změna druhů obvykle probíhá po tisíciletích, a z lidského pohledu je to podobné, jako kdyby jepice chtěla sledovat růst dítěte.
7. Ke změnám nejsou třeba katastrofy. Všiměte si, co dokázal z vlka udělat člověk - jen tím, že namísto přírody vybíral sám. A pokud zpětně začne působit na psa příroda, dostane třeba Dinga.
8. Člověk je především značně přemnožený druh. Nelze vyloučit, že kultura je jedním ze způsobů, jak se příroda snaží odklonit rozmnožovací pud někam, kde nebude způsobovat další nárůst populace.