Každý schopnější ekonom vám řekne, že stav ekonomiky se přímo odráží spotřebě energie. Když v pobaltí v letech 2004-2008 byl "prudký ekonomický růst", mluvilo se o "pobaltských tygrech", ale nestoupala odpovídajícím způsobem spotřeba energie, nejeden normální ekonom varoval, že to není ekonomický růst, ale spotřeba na dluh, což byla skutečnost, jak se později plně ukázalo.

Pokud na výrobu jednoho auta potřebujete 1000 kwh, na výrobu 10 aut budete potřebovat 10x1000 kwh, obávám se že s tímhle nic nenaděláte ani vy, ani nikdo jiný. Leda byste vymyslel jiný vesmír a jiné fyzikální zákony.

Vámi popisované problémy jsou lehce řešitelné třetiřadé problémy nemající relevanci v námi zkoumaném makropohledu, které nemají v vztahu k celkovému přínosu skoro žádnou váhu.

Jak byste řešil základní problém každého životaschopného monetárního systému, zajištění kupní síly měny adekvátností emitované měny vyprodukovanému zboží?
V SSSR na to existoval orgán sestávající z mnoha expertních týmů, GosPlan, pokud by nějaký jeho šéf naemitoval nezabezpečené miliardy rublů, za Stalina by za to byla kulka nebo lágr - tehdy dobře chápali principy reálné ekonomiky.
Pokud chcete, aby množství peněz odpovídalo reálnému stavu, nakonec se vždy dostanete k elektrické energii jako míře, metrice daného ukazatele.
Jde o energii, která vstupuje do produktivní ekonomiky, kde existuje nějaký koeficient efektivity. Výstup = vstup * efektivita. Podle výstupu je třeba korigovat množství peněz.