Což se u státního vlastnictví výrobního podniku dá říci také, ne? Navíc v družstvu je majitel - majitel podílu, každý družstevník. Je to napůl cesty mezi majitelem firmy a státním vlastnictvím. Z politických důvodů bylo družstevnictví i pro bolševiky v určité míře nezbytné. Celé se to točí jen kolem motivace zaměstnance nebo účastníka, jak chcete, k práci.
Z hlediska řízení se to dá zhodnotit jako kratší zpětná vazba. V malých kolektivech je lépe a rychleji vidět závislost mezi prací, kterou pracovník odvedl a odměnou, kterou získal. V mnohotisícových kolektivech je snadnější postavit mezi práci a odměnu nějaký ten mezičlánek z pijavic a rozšířit nějaké ty dezinformace. Ostatně to vidíme na každém kroku.