Podstatu článku vidím v tom, upozornit podobně jako Diogenes tehdy i dnes řadového člověka, že s jeho nazíráním na sebe samé a potažmo i na celý svět nemusí být něco v pořádku. A tudíž stojí za to, zabývat se problematikou hledání podstaty toho, co je vlastně člověka zač. Na dobré stopě bude IMHO ten, kdo jako výchozí pracovní hypotézu (1.iteraci) přijme předpoklad, že rozdíl mezi člověkem obyčejným/ne seberealizovaným a Člověkem skutečným je řádový ! Rozdíl nespočívá v intelektuální vzdělanosti ani v sociální integraci/angažmá, rozdílnosti v těchto aspektech/projevech lidského bytí jsou jen důsledky seberealizace. Rozdíl je podobně velký jako je rozdíl mezi inteligentním zvířetem a člověkem. Neschopnost toto pochopit ani na úrovni dále verifikované pracovní hypotézy je velkou první překážkou na cestě od člověka k Člověku.
P.