Zaprvé autor se ani jednou nezmiňuje, že definice člověka závisí na úhlu pohledu a účelu, ke kterému je definice vytvořena.
Akademik Bogolubov předkládá definici člověka nikoli Člověka. Definice Člověka je záležitostí úhlu pohledu a účelu z hlediska KSB.
Bogolubov definuje člověka z instrumentálního hlediska:
***
«Čím sa líši človek od zvierat? Po prvé, človek dokáže vyrábať pracovné nástroje a používať ich.
O tom se dá v této podobě s úspěchem pochybovat, ale pokud slovo "nástroje" nahradíme slovem "složitější nástroje" bude to pravda. Jednoduché nástroje umí používat i některá zvířata.
***
Po druhé, disponuje komplikovane organizovaným mozgom, myslením a artikulovanou rečou.
Obojí jsou v širším smyslu také nástroje, jen jsou určeny ke zpracování informace. Umožňují komunikaci na vyšší úrovni.
Po tretie, človek je schopný cielenej tvorivej činnosti.
Tady si nejsem jist, zda určitou tvořivostí neoplývají i zvířata. Závisí, jak si definujeme cílenou tvořivost.
***
Človek je biosociálna bytosť, predstavujúca sama osebe špeciálny článok v rozvoji živých organizmov na Zemi»
To závisí na úhlu pohledu. V něčem se člověk opravdu výrazně liší od ostatních zvířat, přičemž ty rozdíly mají kvalitativní úroveň.
***
Definice Člověka, jako produktu výchovy uvedená v článku je udělána z naprosto jiného úhlu pohledu a je určena k jiným účelům. Proto porovnávat tyto dvě definice a dehonestovat definici Bogolubova, byť mi nepřipadne ideální, je z mého hlediska porovnávání jablek s červenou řepou, tudíž esenciální hloupost. Obě definice jsou, každá za určitých rozdílných specifických podmínek funkční.
A jistěže lze člověka definovat jen z biologického úhlu pohledu tak, že jej podle této definice spolehlivě rozpoznáme třeba od velryby nebo šimpanse. A ta definice bude rovněž platná, rozumná a použitelná pro účely, pro které byla vytvořena.