Já vaši netrpělivost chápu Paprsku. Ale dokud nebudeme mít exit strategy, tak skončíme, jako ti pitomci na majdanu.
Co se týče Anglie, myslím, že je potřeba vysvětlit, že je koloniálním centrem a bude i po Brexitu. Pořád si drží prostřednictvím City evropskou ekonomiku. Má v ruce její úvěrování stejně tak jako kontrolu ECB. Tedy její existence bez EU nepřinese pro řadového Brita žádné fatality. Odskáče to spíš kolonie jménem ČR.
Vezmu-li moderní dobu, tak jsme tu měli světovou dominanci portugalskou, španělskou , holandskou, britskou a americkou. Jedině britská a americká byly celospektrální. Na všech úrovních řízení. Lépe je možná mluvit o angloamerické dominanci díky dělbě kompetencí. USA jako svaly korporátně - bankovního impéria a později hub pro nadnárodní korporace. Systému ovšem pořád koncepčně založeného na britské koncepci globalizace, tak jak jí popisuje už Henry C. Carey v Harmony of Interests v roce 1861(!). EU je jen byrokraticko-výkonným aparátem, bez plné kontroly a funkce řízení. Pimprdlátkové divadélko. Koloniální koncepce dnes postavená na neoliberalismu a Washingtonském konsentu s naším vystoupením z EU nikam nezmizí.
Také pláčeme na špatném hrobě. EU je důsledek i systémová součást, ale nikoli příčina problému. Křivost banánů a euroblikátka i eurototalita jsou vedlejší produkt koncepce, kterou je potřeba změnit. ale moudře v klidu a s rozmyslem. Ne skákáním za sušenky. Ono se to nakonec nejspíš stejně rozpadne i bez naší účasti. A tak nám nezbyde hledat řešení za pochodu v době, kdyje společnost nezralá k systémové změně. Což nese obvyklé riziko naběhnutí si na hrábě.