Nechcete zkusit zodpovědět otázky z mého předchozího příspěvku?
Plus popsat, co se dělo u vás na rotě, když byl večer vyhlášen cvičný bojový poplach a nebyl přítomen nikdo z důstojníků?

To co píšu ještě zdaleka nejsou detaily, je to ještě pořád jenom první a druhý plán událostí.
Kde je zde logika? U Stalina, Suvorova, Solonina a u mě je logika všude.
Vaše první otázka si sama odpovídá: Stalin měl naplánován útok, armádu připravenou a vyvedenou do výchozích pozic a potřeboval
jenom záminku, aby nevypadal před světem jako agresor a tak si ji zorganizoval sám. Je otázka, za kolik dní po zinscenovaném incidentu by zaútočil. Původně to asi měly být ty dva týdny, jak píše Suvorov a provokace měla mít dvě části, ale vzhledem k přísunu německých vojsk k hranici byli asi rozhodnuti zaútočit hned v pondělí ráno a zároveň vyhlásit začátek mobilizace.
Že Němci zaútočili zrovna tento den ráno, byla buď zatraceně velká náhoda, nebo jim to někdo ze zasvěcených práskl. To spíše.

Stalin se snažil o vytvoření kolektivní bezpečnosti v letech, kdy ještě nebyl na válku připraven a potřeboval klid na dokončení příprav.
A protože se uzavírání smluv příliš nedařilo tak neponechával nic náhodě a nechal podél tehdejší hranice (ale dostatečně hluboko ve vnitrozemí) v letech 1928-39 vybudovat a vyzbrojit pás 21 opevněných prostorů v celkové délce téměř 2000 km, což odpovídá celé délce hranice od moře k moři, i když určité mezery mezi nimi ponechány byly (železniční tratě a hlavní silnice). Objekty byly zamaskované a prostor před nimi byl uměle zneprůchodněn.
Po posunutí hranice na západ a zahájení výstavby opevnění na nové hranici byla původní linie opuštěna a často i úmyslně znehodnocena, což mi hlava nebere.
Výstavba opevnění a jeho dislokace byly natolik utajeny, že se po německém útoku někdy jednotky přisunuté z jiných okruhů bránily vedle opuštěných opevněných prostorů, protože o nich nevěděly. Tam kde byl OP dobře vojensky využit, např. Kyjevský, se stal tvrdým oříškem k rozlousknutí.

Kde jste u mě vyčetl, že Anglosasové vytvořili Hitlera pro útok na SSSR ale agresorem je Stalin a SSSR? To jsem nikde nenapsal.
To je několik různých věcí vyplývajících z protichůdných zájmů zůčastněných:
a) Anglosasové nechali vyrůst Hitlera, aby jeho rukama zlikvidovali SSSR
b) SSSR pomáhal Hitlerovi vyrůst, protože si soudruzi na rozdíl od vás přečetli Mein Kampf celý a věděli, že nejdříve budou na řadě jiní, kteří vadili i jim a těšili se, že je odstraní Hitlerovýma rukama. Do momentu, až budou na řadě oni to nehodlali nechat dojít. Nu což, něudarílos.
c) Stalin se chtěl stát de facto agresorem, ale tak, aby v očích světa byl ,,osvoboditelem". Což se mu podařilo, ale s ,,efektem opičí pracky".

Ano, západní elity SSSR dráždil jen svojí existencí a svým socialistickým zřízením, zatímco Rusko je dráždí svou pouhou existencí a samostatnou politikou.

Ze všech výše a dříve uvedených věcí v souhrnu plyne to, co pochopil už Lenin: Buď my, nebo oni.
Stalin nebyl člověkem polovičatých rozhodnutí. A všechno co dělal mělo ocelovou logiku. V období přípravy se snažil čelit snahám západních zemí o likvidaci sovětského zřízení jednáním a uzavíráním smluv o neútočení, nebo aspoň navázáním diplomatických vztahů. Západ se taky po WWI potřeboval dát politicky, hospodářsky a lidsky dohromady, Francie a Británie byly málem poraženy, zachránil je zásah Spojených států.
Ani západní země neměly všechno na jedničku, spíše mezi 2-3, Francie 4, USA 4- (mimo loďstva).
No ale být furt ve střehu, udržovat velkou armádu, mobilizační rezervy, neustále dokola nahrazovat v celé armádě zastaralou výzbroj modernější, celý cirkus živit a šatit atd. je ohromně drahé a nepraktické. Přitom neustále čelit podvratné činnosti a čekat, co zas kdo vymyslí za lumpárnu.
Už Lenin psal o tom, že výhodnou situaci pro socialistické revoluce vytváří válka a stav po prohrané válce a že je třeba podnítit kapitalisty, aby se mezi sebou servali jako psi. Po té první to nevyšlo, i když republiky rad vznikly, dlouho nevydržely. A tak právě při snaze podchytit všechna rizika předem zjistili soudruzi, že se objevil někdo, kdo je ochoten způsobit znovu přímý střet Francie a Německa, dvou největších kontinentálních zemí. Ochoten je jedna věc, druhá věc je, aby byl i schopen. Tomu se muselo kapku pomoct. Pomohli. Pomohli mnozí, každý tím sledoval něco jiného a Hitler se zachoval podle sebe.

V situaci, kdy na evropském kontinentě už žádná větší bojeschopná armáda kromě německé nebyla a německá spolu s rumunskou a maďarskou byly seřazeny na sovětské západní hranici, na sovětském útoku nic sebevražedného nebylo.
Kdyby Sověti udělali Němcům totéž co Němci jim (s rozedněním by bez výstrahy zaútočili a rozbili by německou armádu koncentrovanou ve výchozím postavení podél hranice), tak by se skutečně zastavili až v tom Lisabonu, jak jste psal a všude by byli vítáni jako osvoboditelé od nacistické hrůzovlády. K čemuž by dopomáhaly diverzní skupiny zřízené Kominternou, viz J.F.

Následně by v celé osvobozené Evropě proběhl přechod k vládám komunistických stran, tak jako to proběhlo o pět let později v reálu v polovině Evropy a bylo by vymalováno. Nebyl by to problém, ve Francii, Itálii a ČSR bylo komunistů více než dost. Mussolini by to sám neustál.
O ty, kteří by byli proti by se postarala NKVD.
Následně by se dořešily okrajové problémy typu Skandinávie a Blízký východ (Írán byl sovětsko-britským protektorátem). No a s Velkou Británií by se vidělo.
USA měly v té době plno práce s Japonci v Tichomoří, ty by rychle zasáhnout nemohly a jakmile by se komunistické režimy v Evropě etablovaly, nic by nebránilo tomu, aby všechny země po vzoru pobaltských států požádaly o připojení k SSSR.

No a globální elity by si mohly trhnout nohou. Se SSSR obsahujícím celou Evropu a BV plus ještě se socialistickou Čínou by si už poradit nedokázaly.
Proto se dodnes budí zpocení hrůzou, že se nezávislé Rusko už dnes spřátelené s Čínou a s Indií jednoho dne spojí i s Evropou.
Už aby to bylo.

Tak byl Stalin blbec, nebo nebyl?
Já si myslím že nebyl, ale jako mnoho velmi chytrých lidí už se začal považovat za neomylného a přestal si připouštět, že by mu mohlo něco nevyjít a přestal se jistit.
Kdyby nechal část jednotek druhého sledu obsadit a připravit k obraně linii opevněných prostorů na staré hranici a nechal vybavit všechny jednotky prvního sledu i mapami území SSSR směrem vzad od zaujímaných pozic až po tuto linii včetně, přičemž ústup k ní by byl organizovaný, tak by přes všechny ostatní průsery a zmatky Sověti Němce zastavili (viz Kyjevský OP) a přešli by následně do protiútoku.
Do konce roku 1941 Berlín, do konce příštího roku by se podařil i ten Lisabon.

Stalinův oblíbenec spisovatel Konstantin Simonov napsal v jednom ze svých děl takovýto monolog (cituju z hlavy):
,,Myslím na posledního fašistu. Myslím na něho už dlouho, už od Madridu. Představuju si, jak na ulici posledního fašistického města tento poslední fašista zvedá ruce před tankem, na kterém bude vlát rudý prapor."
Nevím jak vám, mě to vhání slzy do očí. Utrpení národů způsobené fašisty už trvá příliš dlouho.

Stalinova moc a kontrola jistě nebyla absolutní, to by ani nešlo, ale rozhodně byla propracovanější a centralizovanější než kdekoliv jinde, nacistické Německo nevyjímaje. Němečtí generálové Hitlerovy rozkazy plnili, nebo neplnili, jak zrovna uznali za vhodné, na což si Hitler opakovaně stěžoval.
Stalinovy rozkazy se plnily, příslušné orgány na to bedlivě dohlížely.
Stalin nebyl titulární hlavou SSSR, ale všichni ho tak brali a jednali tak s ním, včetně zástupců cizích mocností. O nejvyšším orgánu výkonné moci v SSSR v míru a jeho titulární hlavě se moc nepíše.

Všechno se určitě nedělo, jak by Stalin chtěl. Kdyby ano, neříkal by ,,Je člověk, je problém. Není člověk, není problém." a ,,Logika vnějších okolností je často silnější než logika lidských záměrů."