Tak popořádku:
Z odpovědí velitelů v linkovaném článku vyplývá, že se vojska Pobaltského okruhu přisouvala těsně k hranici, což není právě typická obranná technika.
Cituji nejkonkrétnější odpověď:
"Генерал-лейтенант П.П. Собенников (бывший командующий 8-й армией). ...Командующий войсками округа решил ехать в Таураге и привести там в боевую готовность 11-й стрелковый корпус генерал-майора М.С. Шумилова, а мне велел убыть на правый фланг армии. Начальника штаба армии генерал-майора ГА. Ларионова мы направили обратно в Елгаву. Он получил задачу вывести штаб на командный пункт.
К концу дня были отданы устные распоряжения о сосредоточении войск на границе. Утром 19 июня я лично проверил ход выполнения приказа. Части 10, 90 и 125-й стрелковых дивизий занимали траншеи и дерево-земляные огневые точки, хотя многие сооружения не были еще окончательно готовы. Части 12-го механизированного корпуса в ночь на 19 июня выводились в район Шяуляя, одновременно на командный пункт прибыл и штаб армии".

V obraně si ponechávám před sebou raději nárazníkovou zónu, kde zřídím různé ženijní zátarasy a pasti a určitě bych v situaci bezprostředně hrozícího útoku budoval jakékoliv obranné postavení až mimo dostřel dělostřelectva protivníka.
Tauragé bylo v té době cca 25 km od hranice, což je ten minimální odstup ale jednotky byly vyslány až na hranici. A vyslal je tam osobně velitel okruhu. Dále se píše, že štáb 8. armády byl z Jelgavy přesunut do Šiaulaje, což je přiblížení o 80 km k hranici, ze vzdálenosti 200 km od hranice na 120km. K jeho ochraně byla určena část vojsk 12. mechanizovaného sboru (nepíše se jak velká).
V další odpovědi je uvedeno, že byly zaujaty obranné stavby přímo na hranici a v rámci zakrytí opatření prováděných na hranici (není upřesněno jakých) byly prováděny obvyklé obranné práce a část vojsk se dokonce zamaskovala v obranných zařízeních. Je zdůrazněno, že tato činnost probíhala podle předem vypracovaných plánů.
Budování obranných staveb přímo u hraniční čáry je hloupost sama o sobě, protože jsou odsouzeny k rychlé likvidaci.
Mezi řádky je ale uvedeno, že veškerá obranná činnost byla fligna, tedy i ty obranná postavení byla vybudována Němcům na očích aby se jim podsunula doměnka, ano, my jsme tady, ale zaujímáme obranu. Němci na to neskočili, SSSR není Andorra ani Monako a místa ve vnitrozemí je dost, proto si domysleli hned, jak se tyto obranné postavení začaly budovat, že je v tom nějaký háček.
Pokud ty předem vypracované plány byly obranné, proč se jimi jednotky neřídily a Němce nezastavily?
Pobaltský okruh si při obraně nevedl o nic lépe než Západní, kterému velel ,,pěredatěl" Pavlov, Němci je tlačili vzad stejně rychle a zastavili se až o opevněný prostor Leningradu.

Velitelů Západního okruhu se radši nikdo neptal, ačkoliv někteří válku přežili.
Čteme dál, na řadě je Kyjevský okruh, kterému do ledna 1941 velel G.K. Žukov osobně, než se stal náčelníkem GŠ:
Je zmíněn Vladimir-Volyňský opevněný prostor (ukrepjonnyj rajon) s tím, že nebyl vyzbrojen. Město leží prakticky na hranici, tehdy byla hranice o něco západněji, opevnění bylo určitě před ním, tedy v podstatě u hranice.
Proč nebyl vyzbrojen opevněný prostor v první linii, pokud se počítalo pouze s obrannými boji??
Žukov osobně potvrdil že mají být vojska na hranici UR umístěna, ale s použitím maskovacích opatření, aby o nich Němci nevěděli.
Proč vojska zaujímala obranu těsně u hranice?
Potom se nemůžeme divit, že obrana byla proražena na x místech a Němci lehce pronikli hluboko do týlu a celý první sled buď zničili nebo zajali.
Další svědectví: Po týdnu si asi v Moskvě uvědomili, že to přehnali, proto vydává GŠ, tedy Žukov rozkaz stáhnout se pár kilometrů vzad od hranice a neodpovídat na provokace, pokud nebude narušena státní hranice.
Povšimněte si, že rozkaz byl vydán horské střelecké divizi. K čemu by v totální rovině okolo Vladimiru-Volyňského byla horská divize? Jediné pohoří široko daleko jsou Karpaty, které tehdy patřily Rumunsku a Maďarsku. Dále na západ Tatry.

Dále se píše o Oděsském okruhu, který už ležel proti Maďarsku a Rumunsku:
V noci na 20.6. byl štáb 9. armády (jedné z nejpočetnějších v prvním sledu) vyveden na polní velitelské stanoviště. Něco takového nemohla být ničí soukr iniciativa, to si k tomu někdo přimyslel, to se muselo stát na rozkaz shora.

I takovýchto pár vyjádření, vytrhaných ze souvislosti, ukazuje na to, že se Stalin, potažmo i Žukov, na něco cílevědomě chystali.

Dále: Nevím jestli jste byl na vojně, otázku na činnost roty v nepřítomnosti velitele jste ponechal bez odpovědi, ale v míru zpravidla důstojníci, kromě službu konajících, v kasárnách nespí.
Mírová dislokace štábu Západního okruhu byla v Minsku, čili pokud byl Pavlov v Minsku v divadle, tak neopustil posádku.
Válečná dislokace byla v Baranoviči, tedy opět zhruba na poloviční vzdálenosti k hranici a zde byl také štáb zničen.
Odjezd mimo posádku by mu musel schválit nadřízený, tj. Žukov. Kdyby bez Žukovova podpisu odjel do lázní mimo posádku, za to by ho zastřelili (nebo minimálně odvolali z funkce, degradovali a poslali velet někam za Ural) i v míru, i kdyby se nic nestalo.

Za co měl být Žukov vyšetřován za velezradu?
O tom jsem ještě neslyšel. Četl jsem, že byl vyšetřován za překračování osobních pravomocí, za marodérství, ale o velezradě slyším poprvé.
Žukov byl po prvních prohrách sesazen z funkce náčelníka GŠ, poslán velet Záložnímu frontu u Jelni, kde utrpěl porážku, následně ho Stalin opět odvolal a poslal ho velet obraně Leningradu, na které si už Němci mezitím stihli vylámat zuby, protože Vorošilova, který to tomu velel předtím potřeboval v Moskvě.

Lisabon - no dobře.

S těmi provokacemi: Já mezi situací Německo-SSSR v roce 1941 a DLR+LLR vs. zbytek Ukrajiny v roce 2016 vidím celou řadu rozdílů.
Ano, Stalin potřeboval, aby za agresora bylo před světem označeno Německo, proto připravoval spektakulární provokaci sám a v naprosté tajnosti. Ale už to nestihl. Němci byli rychlejší a už nebylo třeba nic inscenovat.

První, co mě Google podle zadání приказ от 18 июня 1941 года našel je toto:
http://www.2000.ua/v-nomere/svoboda-slova/pamjat_svoboda-slova/direktiva-genshtaba-krasnoj-armii-ot-18-ijunja-1941-g_arhiv_art.htm
Další jsem už nestihl přečíst.

Dále se v tom patlat nemůžu, odcházím od kompu a budu asi až v pondělí, celý víkend mám program, kde nemůžu mít komp sebou a v neděli večer nebude čas ani chuť.
Máte slovo a v pondělí se těším.