Rozhovor je úplný mišmaš, moc věcí nakousnuto, málo dořešeno.
Dnes jsou karty rozdány jinak než před 75 lety i když Rusku zůstali stejní nepřátelé.
Zásadně se změnila situace Německa. Rusko musí k Evropě přistupovat podle dnešní situace, nesnažit se o opakování postupů, které vedly do slepé uličky.

Politika západních zemí byla chybná tehdy, dnes je chybná také.
Habaďůrou s mezinárodním terorismem se Západ velmi viditelně střelil do vlastní nohy a my obyvatelé evropských zemí to ještě dostaneme vyžrat. A budeme rádi, když nám Rusko ve finále pomůže. Začínám věřit předpovědím, že v Evropě, zejména v západní vypukne několikaletý bordel a občanská válka, kterou na žádost Evropanů ukončí v letech 2020-2 Rusové.

Komunistická strana straní Rusku z jakéhosi sentimentu, ačkoliv tam jsou komunisté dlouhodobě v opozici a jejich preference se pohybují okolo 10%, tedy podstatně níže než u nás.
Dnešní Rusko se sice nachází na místě SSSR, ale je to dost podstatně jiný stát a jeho zahraniční politika je výrazně odlišná, i když se snaží využívat staré kontakty. Proč by ne, že?
Ruský národ nebyl ani tak nositelem komunistické ideologie jako spíše její obětí a to i přesto, že v časech SSSR došlo k obrovskému vědecko-technickému rozvoji země.
V meziválečném období SSSR neovládali Rusové, národnostní složení prvních vlád, členů komunistické strany a komisařů je známo, Němci věděli, proč jim nadávají do židobolševiků.
První etnický Rus v čele Ruska je až Putin, i o Gorbačovovi existují v tomto směru pochybnosti.

Rusku by více prospělo, kdyby se k němu naši komunisté nehlásili, akorát to nahrává do karet nepřátelům Ruska a podpindosníkům to usnadňuje udržování obrazu Ruska v očích veřejnosti jako komunistické země.