> Otázkou je, jakou třídu vytvoří vlastníci družstev, tedy výrobních prostředků.

nijakou, žádní vlastníci družtev totiž neexistovali, reálně byla výrobní družstva (nezemědělská) za Stalina jedinými skutečně veřejně vlastněnými výrobními prostředky. Jakto? Je to jednoduché. Fungovalo to tak, že členem družstva mohl být jen ten, kdo tam pracoval, a řídící korpus si volili ti kdo tam pracovali ze svých řad, nikdo jim do toho nemohl kecat a někoho dosazovat. Dále, jakmile člověk v daném družstvu přestal pracovat, okamžitě ztrácel podíl, i kdyby se jednalo o zakladatele, a žádné výhody z toho, že někdo založil družstvo a podom z něj odešl, neplynuly - družstvo bylo vždy kompletně majetkem těch, kdo tam aktuálně pracoval. Toho je víceméně ideální forma použitelná i pro budoucnost, pro menší celky.