Co se týče analogie s matematikou. Tedy většina lidí zná matematiku tak, že pracuje v precízně vymezených podmínkách většinou s plnou nebo skoro plnou informací o tom, co popisuje nebo s tím počítá.
Naopak historie pracuje s informaci nejen neúplnou (čím starší, tím více informace chybí) ale i s informací nepravdivou (lidé lhali vždy a propagandu také nevynalezli v tomto století).
Nevidím tedy moc šťastně srovnávání mezi historií a matematikou. Obě tyto vědy pracují na různých konceptuálních úrovních. Matematika je blíže abstrakci, historie empirii.
***
Teď příklad.
"Prvý štýl sa zvyčajne nazýva «prizdobovanie», «skrášľovanie minulosti»; druhý — «očierňovanie»; tretí — je skutočnou historickou objektívnosťou, a v tomto štýle musia byť uchované všetky historické knihy ľubovoľnej epochy a najmä — učebnice všeobecno-vzdelávacích kurzov."
Vzniká z toho dojem, že učebnice všeobecně vzdělávacích kurzů mají především podat studentům co nejvíce faktů jak z hlediska přizdobování, tak z hlediska přikrášlování.
S tím kategoricky nesouhlasím. Na takových kurzech by se měli studenti učit chápat historické procesy, myslet procesně, naučit se fakta interpretovat ve vzájemných souvislostech. Cítíte ten rozdíl? Ne šprtat fakta, učit se s nimi pracovat. Hlavou, pochopitelně.