Máte IMHO v těch polaritách trochu hokej. Nabízím vysvětlení:
Polarita/dualita vznikla oddělením se čehokoliv z Jednoty Boha. Tímto vydělením se z jednoty vznikla duality - dvě "věci" - jing a jang... První věcí je to projevené (tonal) - polaritně (ne hodnotově) pozitivní - jangové a druhou věcí je k tomuto prvnímu zrcadlové, ta neprojevené "prázdnota" (nagual), která po do vydělení zůstala - to polaritně negativní - jinové. Tento dualitu tvořící proces nemá s dobrem a zlem nic společného. Tyto dvě proti sobě stojící "věci - cokoliv projeveného a k tomu zrcadlově stojící neprojevené" se snaží o opětovné sjednocení, o návrat do Boží Jednoty, čímž vzniká "tah/síla/vliv", který je znám jako magnetismus, gravitace, sympatie, tužby ... A jak jsem již napsal - klást tomuto sjednocujícímu tahu odpor lze morálně chápat jako zlo a naopak, podporovat tento tah jako dobro.

Jako zjednodušenou, obrazovou 2D představu o tom vydělení a vzniku polaritní duality si lze uvést představu v podobě vykrajování cukroví z plátu těsta. Těsto je Bohem, vykrajovací formička potom oddělující (třeba člověčí), evolučně podmíněnou formou. Vykrojené cukroví pak je projevený (poznatelný), pozitivní, jangový pól - individualizovaná (např. lidská) forma, "díra v plátu těsta" pak k tomu pól negativní, jinový, neprojevený, zrcadlově obrácený (dvojník). Opětovné vložení/vstup vykrojeného (evolučně podmíněné míry) sebevědomého kousku cukroví do plátu těsta je ono odvěké, kýžené a nevyhnutelné sjednocení. V životě individualizovaného kousku vykrojeného cukroví (projevené formy) pak jde "jen" o to, za jakých morálně (dobro-zlo, podpora-odpor, spolupráce-konkurence, stezka levé ruky-stezka pravé ruky, ...) popsatelných okolností k tomuto návratu do Jednoty dochází.
P.