Tj. Stalin byl skutečně komunistou slovy i činy. A Stalinovy principy vlády lidu (tj. skutečné demokracie) jsou tyto:

- zabezpečení stejné dostupnosti libovolně vysoké úrovně vzdělání všem bez závislosti na původu;

- likvidace monopolu všech „elitárních“ sociálních skupin na řídící činnosti ve všech jejích formách;

- likvidace monopolně vysoké ceny za produkt řídící (manažerské) práce, která i způsobuje zášť mezi všemi úrovněmi řízení a jimi řízených lidí, a také i všech ostatních monopolně vysokých oborových cen za účast ve spojeném pracovním úsilí.

Ve stalinském pohledu na vládu lidu není místo ani pro korporace lichvářských klanů s jejich nadstátními monopoly na institut půjček a řízení pomocí investic do rozvoje národního hospodářství; není místo ani pro monopol jak židovské, tak národní převážně humanitní „inteligence“, umějící jen plácat (ale neumějící řídit okolnostmi) o interpretaci okolního smyslu bytí a morálního práva na parazitismus menšiny na práci většiny; a především o opodstatnění práva na lichvářský parazitismus bankovních klanů, jako základ lžidemokracie a „práv“ člověka po celém světě.