"Přechod pod vliv Číny" chápu jako možnost realizace našich vlastních (společných) cílů. Myslím tím to mezidobí přechodu, protože to není něco, co zabere 2 dny, ale mnohem delší (I když v kontextu podobných událostí v historii značně akcelerovaný) časový úsek.

Přechod bude bolestný (tedy pro naše Západní partnery a pro kolegy stěhující své "kladivo" do JV Asie), protože zkrátka určitá turbulence je nevyhnutelná. To může být pro nás dost klíčové - 2 se perou a 3. se "směje", neb na sebe pracuje.

Přechod pod lanka "ruských" z provázků "@Murrických" není pro nás to pravé ořechové. Mnoho věcí by se asi vyřešilo, možná i k lepšímu zlepšilo, ale principiálně to NIC neřeší.

Tak jak mnozí kult PJakina (a jiných) vytváří a intelektuálně parazitují, přičemž z jeho jednání, podtrženým výrokem samotným, plyne, že to není jeho cílem, si přejí někteří aby nás Rusko spasilo a naše problémy za nás tím vyřešilo.

Tedy kvůli asi lenosti vlastní zahazují šanci vést dialog s partnerem, jehož cíle (zatím to tak vypadá) jsou s našimi principiálně totožné.

Ve středu Evropy (říká se i v srdci) neleží ČR, SR, MR a RR proto, abychom lokaje někomu dělali a dveře otevírali podle něčích potřeb, i když si to někteří myslí...

A Západní Evropa? Tak nějak přát jim špatné mi nepřijde zrovna vhodné. My je můžeme dovést ke korytu, ale napít se musí sami.